Ukončení plátcovství DPH je proces, který má v české legislativě jasně stanovený rámec. Právní úpravu nalezneme zejména v daňovém řádu (zákon č. 280/2009 Sb.), konkrétně v § 129 odst. 3, a dále v zákoně o dani z přidané hodnoty (č. 235/2004 Sb.), kde jsou klíčovými ustanoveními § 106b a § 107a v části 1, hlavě 5, dílu 1. V případě nesouhlasu s rozhodnutím finančního úřadu je možné využít standardní opravné prostředky, zejména odvolání podle § 109 a násl. daňového řádu.
Podmínky pro rozhodnutí o ukončení plátcovství DPH jsou čtyři. Současně obecné platí, že hlavní podmínkou pro zrušení registrace plátce je situace, že plátce DPH je plátcem DPH minimální jeden rok:
1. plátce DPH přestal uskutečňovat ekonomickou činnost
v tuzemsku
2. obrat plátce DPH nepřesáhl za předchozí ani příslušný rok
2.000.000 Kč
3. za 2 po sobě jdoucí předcházející měsíce nebylo
neuskutečněno zdanitelné plnění
4. po dobrovolné žádosti o registraci k DPH uplynulo alespoň
6 měsíců
1. Plátce DPH přestal uskutečňovat ekonomickou činnost v tuzemsku
Pokud plátce DPH přestane uskutečňovat ekonomickou činnost v tuzemsku, vzniká tím jeden z nejdůležitějších zákonných důvodů pro zrušení registrace plátcovství DPH. Podnikatel musí doložit, že činnost skutečně skončila a že nemá v plánu ji v krátkodobém horizontu obnovit. Tím se uzavírá jeho plátcovské období a zároveň zanikají povinnosti související s pravidelným odváděním a vykazováním DPH.
2. Obrat plátce DPH nepřesáhl za rok 2 mil. Kč
Pokud obrat za poslední kalendářní nebo příslušný rok klesl pod zákonem stanovený limit, který v současnosti činí 2 000 000 Kč, vzniká možnost požádat o zrušení registrace plátce DPH. Podmínkou je prokazatelně splnit limit obratu a současně doložit, že v blízké budoucnosti jeho překročení nepředpokládáte.
Další možností pro zrušení registrace plátce DPH je situace, kdy podnikatel v předchozím kalendářním roce i v roce aktuálním uskutečňoval výhradně taková plnění, u nichž nemá nárok na odpočet daně. V takovém případě nedochází k reálnému uplatňování systému DPH, což činí setrvání v registru neúčelným. Správce daně proto umožňuje, aby se plátce za těchto podmínek z registrace odhlásil, pokud prokáže, že tato skutečnost trvá a není důvod očekávat její změnu.
3. Za poslední 2 měsíce nebylo uskutečněno žádné zdanitelné plnění
Dalším důvodem pro zrušení registrace je situace, kdy se firma stala plátcem DPH podle § 6c zákona o DPH, typicky z titulu přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku nebo z jiného specifického důvodu, avšak následně za dva bezprostředně předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce neuskutečnila v tuzemsku žádné zdanitelné plnění. Zároveň nesmí dojít ani k dodání zboží do jiného členského státu, které je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet.
Další možnost zrušení registrace se týká podniků, kde se firma stala
plátcem DPH podle § 6c zákona o DPH a nemá sídlo v tuzemsku. Pokud od
registrace uplynul alespoň jeden kalendářní rok a zároveň se po dobu dvou
po sobě jdoucích předcházejících měsíců neuskutečnilo v České
republice žádné zdanitelné plnění, je možné požádat o zrušení
registrace. Tato situace typicky nastává u zahraničních
subjektů, které již v ČR aktivně nepůsobí nebo zde realizují
pouze příležitostné činnosti, jež nezakládají povinnost být
plátcem.
Toto signalizuje situace, že firma fakticky nevykonává činnost, která by
vyžadovala setrvání v režimu plátce DPH. Správce daně v takovém
případě umožňuje zrušení registrace, protože důvod pro původní
registraci pominul. Podnikatel musí prokázat splnění uvedených podmínek a
doložit, že nedochází k uskutečňování plnění, která by registraci
nadále vyžadovala.
4. Od dobrovolné žádosti o registraci k DPH uplynulo 6 měsíců
Poslední možností je ukončení registrace u subjektů, které se staly plátci DPH dobrovolně podle § 6f zákona o DPH. V takovém případě lze o zrušení registrace požádat tehdy, pokud od dne vzniku plátcovství uplynulo minimálně šest měsíců. Zároveň platí, že podnik má sídlo v tuzemsku, nebo byl před vstupem do režimu plátce registrován jako osoba v režimu pro malé podniky, a jeho roční obrat v tuzemsku nepřesáhl ani v aktuálním, ani v předchozím roce limit 2 000 000 Kč.
Tato varianta se vztahuje zejména na menší podnikatele, kteří se k registraci rozhodli dobrovolně, ale následně zjistili, že plátcovství pro ně nepřináší výhody a s ohledem na stabilně nízký obrat jim zákon umožňuje se z registru opět odhlásit.
POVINNOSTI A MOŽNOSTI SOUVISEJÍCÍ SE ZRUŠENÍ PLÁTCOVSTVÍ DPH
1. Doplacení DPH ze zásob a majetku
Při zrušení registrace plátce DPH vzniká podnikateli významná povinnost provést úpravu (snížení) původně uplatněného odpočtu daně u majetku, který je ke dni ukončení plátcovství stále součástí obchodního majetku. Tato povinnost se týká veškerého majetku a zásob, u nichž byl v minulosti uplatněn odpočet DPH, a které nebyly do okamžiku zrušení registrace „spotřebovány“ či vyřazeny. Podnikatel tak musí vrátit poměrnou část DPH například u nespotřebovaných zásob, dlouhodobého majetku, nevyúčtovaných přijatých záloh nebo jiných aktiv.
U drobného majetku se úprava odpočtu provádí pouze tehdy, pokud byla uplatněná DPH v době pořízení alespoň 2 100 Kč a majetek byl pořízen v posledních 12 měsících, přičemž se započítává i měsíc, ve kterém dochází ke zrušení registrace. V praxi tak drobný majetek s nižší uplatněnou daní nebo starší než jeden rok úpravu nevyžaduje.
U dlouhodobého majetku pořízeného v posledních 5 letech se postupuje podle pravidel uvedených v § 78d zákona o DPH, která stanovují povinnost poměrné úpravy odpočtu v závislosti na zbývající části pětiletého období. Specifický režim pak platí pro stavby, jednotky, technické zhodnocení staveb a pozemky, u nichž je sledovaná lhůta 10 let (§ 78 odst. 3 zákona o DPH). Lhůta se vždy počítá od kalendářního roku, ve kterém byl majetek pořízen.
Samotná úprava odpočtu se provádí v posledním daňovém přiznání k DPH, které podnikatel jako plátce podává za poslední zdaňovací období. Úprava se uvádí na řádku 45 daňového přiznání a vykazuje se mínusem, tedy jako částka, kterou je třeba státu vrátit. Do kontrolního hlášení se tento řádek nepřenáší, a to bez ohledu na hodnotu majetku nebo dobu jeho pořízení.
2. Odvolání proti zamítavému rozhodnutí správce daně
Pokud správce daně vydá zamítavé rozhodnutí o zrušení registrace k DPH, má plátce možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat. Odvolání musí být podáno do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí u finančního úřadu, který o zrušení registrace rozhodl. Tento postup umožňuje podnikateli hájit své nároky a zajistit, aby správce daně přezkoumal všechna relevantní kritéria pro ukončení plátcovství.
Kromě samotného finálního rozhodnutí lze využít odvolání také proti postupu správce daně při řešení žádosti o zrušení plátcovství, pokud plátce považuje postup za nesprávný nebo nedostatečný. Právní rámec pro tyto opravné prostředky stanovuje daňový řád (§ 109 a násl.), který upravuje lhůty, způsob podání odvolání a kompetence finančních úřadů při jeho přezkoumání.
