V průběhu fungování společnosti může nastat situace, kdy firma potřebuje rychle získat dodatečné finanční prostředky, avšak financování ze strany banky či jiné finanční instituce pro ni není dostupné. Obtížnější bývá získání úvěru zejména u nově založených společností, které zatím nemají dostatečnou historii ani stabilní finanční výsledky.
V takové situaci často přichází na řadu samotní společníci, kteří mohou společnosti poskytnout potřebné prostředky z vlastních zdrojů. Jde zpravidla o rychlejší a administrativně jednodušší způsob financování než klasický bankovní úvěr a zároveň umožňuje nastavit podmínky financování podle konkrétních potřeb společnosti.
Nejčastější formou této finanční výpomoci je peněžitá zápůjčka společníka. Ta může být sjednána jako úročená, ale za určitých podmínek také bezúročná. Přestože se může jednat o relativně jednoduchý způsob, jak dostat finanční prostředky do společnosti, je důležité věnovat pozornost nejen smluvním podmínkám, ale také jejím daňovým souvislostem.
Bezúročná půjčka
Jedním z nejjednodušších způsobů, jak může společník dočasně finančně podpořit svou společnost, je peněžitá zápůjčka. Zápůjčka může být sjednána i bezúročně a její vznik není podmíněn písemnou smlouvou. Podstatné je skutečné poskytnutí peněžních prostředků společnosti – pohledávka společníka ze zápůjčky tedy vzniká až okamžikem, kdy jsou peníze skutečně předány, případně převedeny na účet společnosti.
V praxi bývá bezúročná zápůjčka společníka velmi častým řešením, zejména pokud společnost potřebuje prostředky na financování provozu nebo investic a společník nechce své firmě situaci dále zatěžovat úrokovými náklady. Bezúročnost zároveň neznamená, že by společník poskytoval společnosti finanční prostředky zcela bez ekonomického protiplnění. Jeho motivací může být například podpora rozvoje společnosti a následné zhodnocení jeho účasti prostřednictvím budoucího podílu na zisku nebo růstu hodnoty obchodního podílu.
Společník poskytuje společnosti finanční prostředky s povinností jejich vrácení a jeho ekonomický zájem na fungování společnosti může být naplněn jiným způsobem. Tento výklad byl potvrzen také v rámci Koordinačního výboru Generálního finančního ředitelství a Komory daňových poradců.
Úročená půjčka
Pokud společnost nepotřebuje finanční prostředky primárně na pokrytí běžného provozu, ale například na financování investic, může být vhodným řešením úročená zápůjčka od společníka. Pro společníka představují přijaté úroky zdanitelný příjem, který je třeba zahrnout do jeho daňového přiznání. Na rozdíl od příjmů ze závislé činnosti však úroky nepodléhají odvodům na sociální ani zdravotní pojištění.
Na straně společnosti je však třeba věnovat zvýšenou pozornost daňové uznatelnosti úrokových nákladů. Společník a jeho společnost totiž zpravidla představují tzv. spojené osoby, ať už z důvodu kapitálového propojení, případně personálního propojení, pokud společník současně působí jako jednatel. Uplatní se proto pravidla pro transakce mezi spojenými osobami, včetně požadavků na obvyklou výši úrokové sazby a podmínek, za nichž lze úroky zahrnout do daňově uznatelných nákladů společnosti. Správně nastavené podmínky zápůjčky jsou proto důležité nejen z pohledu smluvního vztahu, ale také pro daňové posouzení celé transakce.
Při posuzování daňové uznatelnosti úroků přitom nestačí ověřit pouze to, zda byla sjednána úroková sazba odpovídající ceně obvyklé. Je třeba zohlednit také další zákonné podmínky a omezení. V praxi se tak může jednat zejména o test časového rozlišení úroků, test zaplacení úroků a test finančních nákladů. V některých případech je dále nutné posoudit také souvislost úroků s podílem v dceřiné společnosti nebo to, zda výše úroku není závislá na hospodářském výsledku či zisku dlužníka.
Cena obvyklá
U zápůjček mezi spojenými osobami je nutné posoudit, zda sjednaná úroková sazba odpovídá ceně obvyklé, tedy podmínkám, které by za stejných nebo obdobných okolností sjednaly nezávislé osoby. Pokud se sjednaný úrok od obvyklé výše liší a tento rozdíl není dostatečně doložen, může dojít k úpravě základu daně o zjištěný rozdíl.
Je-li sjednaný úrok nižší než obvyklý, může na straně věřitele vzniknout zdanitelný nepeněžní příjem odpovídající rozdílu do obvyklé výše. Naopak při sjednání vyššího než obvyklého úroku nemusí být část úrokových nákladů na straně dlužníka daňově uznatelná.
Časové rozlišení úroků
U společnosti, která vede účetnictví, se úroky ze zápůjčky účtují do finančních nákladů, zpravidla na účet 562 – Úroky. Při jejich účtování je přitom nutné respektovat princip časového rozlišení, takže úrokový náklad se účtuje do období, se kterým věcně a časově souvisí, bez ohledu na okamžik jeho skutečné úhrady. Při splnění ostatních podmínek se takto zaúčtované úroky promítají také do základu daně z příjmů.
Ve specifických případech může dojít také ke kapitalizaci úroků, tedy k zahrnutí úrokových nákladů do ocenění pořizované investice. To přichází v úvahu tehdy, pokud přijatá zápůjčka či úvěr slouží k pořízení nebo technickému zhodnocení dlouhodobého majetku a jsou splněny podmínky pro zahrnutí souvisejících úroků do jeho pořizovací ceny.