Proč se připravuje nový zákon?
Současný zákon o účetnictví (z roku 1991) je již delší dobu považován za zastaralý a přestože byl několikrát novelizován, stále vychází z původních principů, které vznikly před více než třemi desetiletími. Od té doby se výrazně proměnilo podnikatelské prostředí i požadavky na finanční výkaznictví.
Hlavním cílem připravované nové úpravy je proto posílit vazbu účetnictví na ekonomickou realitu jednotlivých společností a zajistit věrnější a poctivější zobrazení jejich hospodaření.
Proč se zákon odkládá?
Hlavní důvod odkladu přijetí nové právní úpravy nespočívá v samotném zákoně o účetnictví, který je odbornou veřejností vnímán spíše pozitivně a jako krok správným směrem. Problémem je zejména navazující zákon o daních z příjmů, který je součástí celého balíčku změn.
Právě v oblasti daní z příjmů jsou obsaženy rozsáhlé úpravy, které dlouhodobě vyvolávají odborné diskuse a kritiku. Některé navrhované změny navíc přímo nesouvisejí s účetnictvím jako takovým, což celý legislativní proces dále komplikuje a přispívá k odkladu jeho účinnosti.
Jaká je stávající právní úprava?
Současná právní úprava zákona o účetnictví se v praxi potýká s několika zásadními limity, které vyplývají zejména z jejího dlouhodobého vývoje a postupných dílčích novelizací. Jedny z hlavních problémů jsou následující:
- nereflektuje nové typy transakcí
- nepracuje dostatečně s reálnou hodnotou majetku
- není kompatibilní s mezinárodními standardy
Co je cílem novelizace?
Hlavním cílem připravované nové účetní legislativy je zvýšit transparentnost a celkovou vypovídací schopnost účetních informací. Zákon má zároveň přispět k vyšší srovnatelnosti účetních výkazů mezi jednotlivými podniky i v mezinárodním kontextu, což je klíčové zejména pro investory, finanční instituce a přeshraniční podnikání. Důraz je kladen také na modernizaci celého systému tak, aby lépe odpovídal současné ekonomické realitě.
Součástí změn je rovněž přiblížení českého účetnictví mezinárodním standardům, zejména IFRS, a zavedení nových odborných pojmů, které lépe reflektují aktuální praxi. Významnou součástí reformy má být i úprava návazných daňových pravidel, která může přinést nový přístup ke zdanění některých účetních položek a celkově sjednotit pohled účetnictví a daní.
Příklady toho, co přinese novelizace
Finanční leasing
V případě finančního leasingu by se měl majetek nově zobrazovat obdobně
jako vlastněná aktiva, nikoli pouze prostřednictvím průběžných nákladů
z leasingových splátek, jak je tomu dnes. V praxi tak nájemce sice nemá
právní vlastnictví, ale po ekonomické stránce majetek dlouhodobě užívá
a často jej po skončení smlouvy za symbolickou částku získá.
V účetnictví nájemce by se tedy tento majetek vykazoval již při uzavření leasingové smlouvy jako aktivum a současně by vznikl odpovídající závazek. Pronajímatel by naopak majetek ze své rozvahy vyřadil a evidoval by pouze pohledávku z leasingu. Jde o významný posun směrem k věrnějšímu zobrazení reality v účetnictví.
Přecenění nemovitostí
Nemovitosti představují typický příklad rozdílu mezi účetní a tržní
hodnotou majetku. Pokud společnost pořídila nemovitost například v roce
2002, stále ji v účetnictví vykazuje v původní pořizovací ceně
ponížené o odpisy, tedy v zůstatkové hodnotě. V praxi však může být
její aktuální tržní hodnota dnes i několikanásobně vyšší, zejména
s ohledem na vývoj cen nemovitostí v posledních letech. Současná
účetní pravidla nicméně neumožňují navyšovat hodnotu dlouhodobého
majetku směrem nahoru, což vychází z principu opatrnosti.
Zbytková hodnota majetku
V současném systému se majetek účetně standardně odepisuje až na
nulovou hodnotu, bez ohledu na to, zda může mít i po ukončení odpisování
ještě reálnou tržní cenu. V praxi však často platí, že i plně
odepsaný majetek má stále určitou ekonomickou hodnotu a lze jej dále
prodat. Zavedení zbytkové hodnoty má tento aspekt lépe zachytit a zohlednit
očekávanou prodejní cenu majetku po skončení jeho účetního
odepisování, čímž by se účetní zobrazení přiblížilo skutečné
ekonomické realitě.
Další plánované změny
- změny v účtování kryptoměn
- zrušení prováděcí vyhlášky č. 501/2002 Sb.
- větší důraz na transparentnost účetních výkazů
- zjednodušení účetnictví pro menší účetní jednotky
- a jiné