Daň z přidané hodnoty, zkráceně DPH, je čím dál více skloňovaným pojmem. Dotýká se téměř každého z nás, a proto je důležité sledovat její vývoj a změny, které průběžně nabývají účinnosti. Nyní přichází zákon č. 343/2020 Sb., který mimo jiné obsahuje novelu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
A co daná novela obsahuje za změny? Zde je menší shrnutí důležitých změn:
1) Přiřazení přepravy u řetězových dodání zboží v rámci EU
– Přibyl pojem ,,přemístění zboží“, který je definován jako odeslání nebo přeprava zboží. Podmínkou pro využití institutu „přemístění zboží“ je, že dané zboží musí být součástí obchodního majetku osoby, která je povinná k dani. Další podmínkou je, že přemístění zboží musí proběhnout mezi členskými státy nebo do členského státu EU, a to pro účely uskutečňování ekonomické činnosti. Dále jsou zmíněny výjimky, kdy se o přemístění zboží nejedná, i když je zboží přepravováno nebo odesláno.
– Dále přibyla situace, kdy se osoba povinná k dani stane plátcem – pokud se dodání zboží uskuteční za úplatu a dané zboží je přemístěno z tuzemska do jiného členského státu a zároveň je zboží předmětem daně pro osobu povinnou k dani, tak se osoba povinná k dani musí stát plátcem.
– Místo plnění při dodání zboží se doplnilo o řetězové dodání zboží, kdy se do procesu dodání zboží vloží prostředník (tj. osoba, která je dodavatelem, ale není prvním dodavatelem).
2) Dodání a pořízení zboží v rámci režimu skladu uvnitř území EU (tzv. call off stock sklady)
– Danému režimu se věnuje §18, kde je nejprve definováno, co se rozumí pod pojmem přemístění zboží v režimu skladu a podmínky, které musí být zároveň splněny. Ve zkratce se jedná o přemístění zboží prodávajícím, a to za účelem následného dodání daného zboží kupujícímu v členském státě, kde dojde k ukončení odeslání nebo přepravy.
– Dále je zde určeno, kdo musí být prodávajícím a kupujícím, a co dané osoby musí splňovat.
– Prodávající a kupující, kteří splňují podmínky a používají při dodání a pořízení zboží režim skladu, tak jsou povinni evidovat údaje podle předpisu EU, který slouží k tomu, aby se stanovila prováděcí opatření ke směrnici sloužící ke společnému systému DPH.
– Závěrem jsou zde uvedeny situace, kdy se o režim skladu nejedná a jak v daných situacích postupovat, případně co to pro nás znamená.
– Souhrnné hlášení je povinen podat plátce, pokud se nachází v roli prodávajícího a přemístil zboží v daném režimu z tuzemska do jiného členského státu.
3) Osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu
– Touto problematikou se zabývá §22, jehož obsah se novelou mění. Klíčovou roli hraje datum vystavení daňového dokladu. Pokud je vystaven daňový doklad ještě před 15. dnem měsíce, který přímo následuje po měsíci, v němž došlo k dodání zboží, má plátce za povinnost přiznat uskutečnění daného dodání ke dni, kdy byl vystaven daňový doklad. V ostatních případech je plátce povinen přiznat uskutečnění daného dodání k 15. dni v měsíci, který přímo následuje po měsíci, ve kterém bylo dodání uskutečněno.
– Dále je důležité, kterým dnem se považuje dodání zboží za úplatu za uskutečněné. Jsou dva okamžiky a to buď:
a) v den přemístění zboží do druhého členského státu, nebo
b) v den, kdy se dané přemístění stane dodáním zboží (musí se jednat
o přemístění zboží považující se za dodání zboží za úplatu a to
až po skončení přepravy nebo jeho odeslání).
– Další změnou jsou podmínky, kdy dochází k osvobození od daně a to s nárokem na odpočet daně za situace dodání zboží do dalšího členského státu. Dodání musí proběhnout od plátce osobě registrované k dani (registrace musí být v jiném členském státě a současně je pořízení daného zboží předmětem daně v jiném členském státě).
4) Zvláštní režim pro cestovní službu
– Cestovní služby mají zvláštní režim, což není žádná novinka, protože to už bylo zákonem ošetřeno i před novelou. Přibylo ovšem několik informací navíc, které je potřeba znát. Například se novela zabývá přirážkou a jejím způsobem výpočtu. Přirážka se používá v případě, že je přijata úplata ještě před uskutečněním cestovní služby. Z takové úplaty je povinnost přiznat daň, a proto se k úplatě stanoví přirážka poskytovatele cestovní služby. Přirážka představuje součin přijaté úplaty a koeficient, který lze vypočítat dvěma různými způsoby, ale zvolený způsob musí být u jedné cestovní služby jednotný. Pokud nastane situace, že výsledek vyjde záporně, základem daně je nula.
– Opravný daňový doklad nemusí plátce vystavovat, pokud opravuje základ daně nebo výši daně.
Jednotlivými změnami se mohly daňové subjekty řídit již od 1. ledna 2020. Změny byly součástí směrnice Rady (EU) 2006/112/ES, která byla vydána 28. listopadu 2006, ale jednalo se pouze o dobrovolné postupy. To se ale 1. září 2020 mění a změny jsou pro všechny, kterých se to týká, povinné, protože jsou už transportovány do zákona o DPH. S tím se pojí i zákaz postupovat podle již zmíněné směrnice o DPH – musí se výlučně postupovat podle zákona o DPH.
Podrobné informace naleznete v zákoně č. 343/2020 Sb., který je dostupný na: https://aplikace.mvcr.cz/…iewFile.aspx?…