Změna způsobu výpočtu dovolené od 1. 1. 2021
Do 31. 12. 2020 obsahoval zákoník práce č. 262/2006 Sb. 3 typy dovolené a to konkrétně:
1. dovolenou za kalendářní rok či její poměrnou
část,
2. dodatkovou dovolenou a
3. dovolenou za odpracované dny.
To se ovšem 1. 1. 2021 zákonem č. 285/2020 Sb. změnilo, protože vešla v účinnost novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Nyní zákoník práce obsahuje pouze 2 typy dovolené a to:
1. dovolenou za kalendářní rok či její poměrnou část
a
2. dodatkovou dovolenou.
Nyní si řekneme, které další změny novela zákoníku práce přináší:
Výměra a rozsah dovolené
Dříve se výměra poskytovaného práva na dovolenou zaměstnavatelem a právo zaměstnance na dovolenou vyjadřovala v týdnech, což se zdálo být nepraktické a nebylo to zcela dodržováno. Nyní se rozsah práva zaměstnance vyjadřuje v násobcích týdenní pracovní doby, jinak řečeno v hodinách. U zaměstnavatele to zůstává stejné, tzn. v týdnech. Důvod, proč došlo ke změně, je jasný – cílem byla spravedlnost. Hodina jako jednotka je pro každého zaměstnance stejná, bez ohledu na to, jak dlouhé má kdo směny či jaké má kdo rozvržení pracovní doby. I přes to, že se nyní nově počítá zaměstnancovo právo na dovolenou v hodinách, může být čerpání dovolené klasicky ve dnech. Čerpání dovolené by ovšem mělo být v delších úsecích, tzn. alespoň v celých týdnech, je-li to možné.
Vznik práva na dovolenou
- Do dovolené se započítávají pouze odpracované celé násobky, a to stanovené nebo kratší pracovní týdenní doby.
- Práce přesčas neovlivňuje rozsah práva na dovolenou.
- Aby byl výpočet práva na dovolenou ve správné výši a spravedlivý, bere se v potaz skutečně odpracovaný rozsah pracovní doby.
Krácení dovolené
Zavedená úprava krácení vzniklého práva na dovolenou při omluveně zameškaných směnách se v důsledku novely ruší. Co ovšem zůstává v platnosti je rozlišení na dobu, kdy zaměstnanec nepracoval a na dobu, kdy se pro účely dovolené doba:
- považuje za výkon práce a to bez ohledu na rozsah,
- považuje za výkon práce, ale pouze do určitého rozsahu a
- nikdy nepovažuje za výkon práce (jedná se např. o neplacené volno nebo neomluvenou absenci).
Dále zůstává v platnosti mnoho překážek, kvůli kterým zaměstnanec nemůže pracovat, ale zároveň se mu daná doba počítá do odpracované doby. Jde např. o: mateřskou dovolenou, čerpání dovolené, ošetřování dítěte mladšího 10 let, náhradní volno za práci přesčas, dočasná pracovní neschopnost (pouze jedná-li se o pracovní úraz). Co se týče omluveného zameškání směn, tak zde podle novely už nebude docházet ke krácení dovolené. Je to nastavené tak, že dovolená buď vznikne a tím pádem zaměstnanci zůstane, nebo nevznikne.
Nyní krácení dovolené upravuje § 223 odst. 1 ve vztahu k neomluvenému zameškání směn, kdy lze krátit dovolenou o jednotlivé hodiny nebo o součet kratších částí. Zároveň musí být zaměstnanci poskytnuta dovolená minimálně v délce 2 týdnů (pokud pracovní poměr trval celý kalendářní rok k jednomu zaměstnavateli).
Převedení dovolené
Část dovolené z předešlého kalendářního roku může být převedena do roku následujícího na základě písemné žádosti, kterou napíše zaměstnanec k rukám zaměstnavatele. Převádění dovolené je možné pouze v případě, kdy má zaměstnanec nárok na dovolenou vyšší než 4 týdny (pokud má zaměstnanec nárok na dovolenou 2–4 týdny, tak si převést nesmí nic). Převedená dovolená musí být vyčerpána nejpozději do konce roku následujícího (např. nevyčerpaná dovolená z roku 2020 může být převedena do roku 2021, ale musí být vyčerpána do 31. 12. 2021). O čerpání převedené dovolené rozhoduje zaměstnavatel, ale pokud zaměstnavatel nenařídí čerpání dovolené zaměstnanci do 30. 6., tak si o čerpání může rozhodovat i sám zaměstnanec.
Dovolená ve státní svátek
Doplňuje se výjimka týkající se čerpání dovolené v den státního svátku. Pokud má zaměstnavatel nepřetržitý provoz nebo zaměstnává zaměstnance, kteří neustále střeží objekt zaměstnavatele, tak v takovém případě bude zaměstnanec čerpat dovolenou i v den, na který připadá státní svátek, protože by byl jinak povinný odpracovat směnu ve svátek.
Příklady
A nyní přejdeme k tomu nejdůležitějšímu a to je výpočet nároku na dovolenou podle nové úpravy.
Základní vzorec zní takto:
Hodinový týdenní úvazek * počet týdnů výměry dovolené za rok
Pro lepší pochopení si uvedeme dva příklady.
1. Pan Slavík pracuje po celý rok u jednoho zaměstnavatele na plný
úvazek a má stanovený týdenní úvazek ve výši 40 hodin rovnoměrně
rozdělen na 5 dní po 8 hodinách. Výměra dovolené u zaměstnavatele
činí 4 týdny.
→ Z toho vyplývá nárok na dovolenou ve výši 160 hodin, protože
40 hodin * 4 týdny = 160 hodin.
2. Pan Svoboda pracuje po celý rok u jednoho zaměstnavatele na zkrácený
úvazek a má stanovený týdenní úvazek ve výši 20 hodin rovnoměrně
rozdělen na 5 dní po 8 hodinách. Výměra dovolené u zaměstnavatele
činí 4 týdny.
→ Z toho vyplývá nárok na dovolenou ve výši 80 hodin, protože
20 hodin * 4 týdny = 80 hodin.
Pokud potřebujeme zjistit nárok na dovolenou připadající na určité období, tak se základní vzorec musí upravit takto:
Hodinový týdenní úvazek / délka kalendářního roku v týdnech * délka daného období v týdnech * počet týdnů výměry dovolené za rok
Pro lepší pochopení si opět uvedeme dva příklady.
1. Pan Koutný pracuje po celý rok u jednoho zaměstnavatele. Od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 (26 týdnů) na plný úvazek ve výši 40 hodin / týden a od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 (26 týdnů) na zkrácený úvazek ve výši 20 hodin / týden rovnoměrně rozdělen na 5 dní po 8 a poté po 4hodinách. Výměra dovolené u zaměstnavatele činí 4 týdny.
Abychom mohli vypočítat nárok na dovolenou na celý rok, musíme výpočet rozdělit na jednotlivá období.
1. pololetí: plný úvazek
40 hodin / 52 týdnů * 26 týdnů * 4 týdny = 80 hodin
2. pololetí: zkrácený úvazek
20 hodin / 52 týdnů * 26 týdnů * 4 týdny = 40 hodin
Z toho vyplývá nárok na dovolenou ve výši 120 hodin, protože 80 hodin + 40 hodin = 120 hodin.
2. Pan Jánský pracuje po celý rok u jednoho zaměstnavatele na plný úvazek a má stanovený týdenní úvazek ve výši 37,5 hodin nerovnoměrně rozdělen do směn v rámci vyrovnávacího období 26 týdnů. V tomto případě začalo vyrovnávací období 1. 4. 2021 a skončilo 1. 10. 2021. Z toho vyplývá, že další vyrovnávací období od října přesahuje až do roku 2022. Zaměstnanec nakonec odpracoval v závěru roku 2021 více směn, a proto mu vyšel celkový počet odpracovaných hodin za rok 2021 ve výši 2100, což odpovídá 56násobku jeho týdenní pracovní doby (výpočet: 2100 / 37,5 = 56). Výměra dovolené u zaměstnavatele činí 5 týdnů.
- Zde je výpočet poněkud složitější, ale pořád se držíme stejného vzorce, jako v předešlém příkladu akorát délku daného období v týdnech nezahrnujeme do výpočtu v týdnech, ale použijeme již spočítaný násobek, tzn. 37,5 hodin / 52 týdnů * 56násobek * 5 týdnů = 201,92 hodin.
- Z toho vyplývá nárok na dovolenou ve výši 201,92, který musíme zaokrouhlit na celé hodiny nahoru, takže na 202 hodin.
Při všech výpočtech platí zaokrouhlovací pravidlo, které říká, že všechny konečné počty hodin (výsledný nárok na dovolenou) se musí zaokrouhlit na jednotky hodin nahoru.
Podrobnější informace naleznete v zákoně č. 385/2020 Sb., který je dostupný na: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-285
nebo pro více informací můžete jít na:
https://www.businessinfo.cz/…et-dovolene/
https://portal.pohoda.cz/…od-1-1-2021/