Rozdíl mezi zaměstnancem a osobou samostatně výdělečně činnou nemusí
být vždy zřejmý. Na této hranici se pohybuje takzvaný
švarcsystém – situace, kdy člověk formálně vystupuje
jako podnikatel, ve skutečnosti však pracuje způsobem odpovídajícím
zaměstnaneckému poměru.
Připravovaná novela zákoníku práce přináší nové vymezení závislé
práce, které může způsob posuzování těchto vztahů výrazně ovlivnit.
Návrh je nyní v legislativním procesu. Vláda jej předložila Poslanecké
sněmovně 8. září 2026 jako sněmovní tisk č. 300.
Co je vlastně švarcsystém?
Švarcsystém je nelegální zastření skutečného pracovněprávního vztahu jinou formou spolupráce. Typicky jde o situaci, kdy osoba s živnostenským oprávněním vystavuje firmě faktury, ale fakticky funguje obdobně jako její zaměstnanci.
Podle současného zákoníku práce se závislá práce vyznačuje zejména tím, že je vykonávána:
- ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance,
- jménem zaměstnavatele a podle jeho pokynů,
- osobně zaměstnancem,
- za mzdu, plat nebo odměnu,
- na náklady a odpovědnost zaměstnavatele,
- v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele nebo na jiném dohodnutém místě.
Samotné podnikání pro jednoho či několik odběratelů automaticky neznamená švarcsystém. Podnikatel může například opakovaně plnit zakázky, používat vlastní pracovní prostředky a poskytovat služby více firmám.
Co má novela změnit?
Novela má přesněji vymezit zejména vztah nadřízenosti a podřízenosti. Při posuzování se má sledovat, zda druhá strana:
- organizuje práci,
- kontroluje její výkon,
- uděluje pracovníkovi pokyny,
- určuje jeho pracovní dobu.
Nadále mají být podstatné také osobní výkon práce a jednání jménem zaměstnavatele.
Nejvíce diskutovanou částí návrhu je otázka, zda mají být uvedené znaky nadřízenosti a podřízenosti splněny současně.
Flexibilní pracovní doba ještě neznamená podnikání.
Důležitým tématem je pracovní doba. Ani zaměstnanec dnes nemusí pracovat pouze v pevně stanovených směnách. Běžná je pružná pracovní doba, práce z domova nebo možnost, aby si zaměstnanec za určitých podmínek rozvrhoval pracovní dobu sám.
Samotná časová flexibilita proto neprokazuje, že jde o podnikání. Proti existenci závislé práce naopak mohou svědčit okolnosti, kdy pracovník samostatně rozhoduje:
- zda bude pracovat,
- kdy práci zahájí,
- jak dlouho bude pracovat,
- zda a kdy práci přeruší.
Co to může znamenat pro firmy a OSVČ?
Pro firmy i podnikatele bude ještě důležitější, jak spolupráce skutečně probíhá. Samotná smlouva o poskytování služeb a označení pracovníka za OSVČ nestačí. Současně však ani dlouhodobá spolupráce s jediným odběratelem automaticky neznamená švarcsystém.
Při posuzování budou rozhodující zejména tyto otázky:
- Kdo práci organizuje?
- Kdo určuje způsob jejího provedení?
- Je pracovník průběžně kontrolován?
- Dostává závazné pokyny?
- Jakou míru samostatnosti má při rozhodování o pracovní době?
Konec švarcsystému? Zatím rozhodně ne
O konci švarcsystému zatím hovořit nelze. Návrh jej neruší ani obecně nepovoluje nahrazování zaměstnanců živnostníky. Mění však zákonné vymezení, podle něhož se bude posuzovat, zda konkrétní činnost představuje závislou práci.
K 18. září 2026 jde stále o návrh zákona. Vládní návrh byl Poslanecké sněmovně předložen 8. září 2026 a jeho výsledná podoba se může během legislativního procesu změnit.
Pokud bude změna přijata v navrženém znění, její skutečný význam ukáže až aplikační praxe, kontroly inspekce práce a následná soudní rozhodnutí. V diskusi zatím stojí proti sobě dva pohledy:
- MPSV očekává přesnější a předvídatelnější rozlišení zaměstnání a podnikání,
- analýza PAQ Research upozorňuje na možné výrazné zúžení okruhu vztahů, které bude možné označit za švarcsystém.
Bližší informace k problematice švarcsystému je možné nalézt na webu MPSV nebo ve sněmovním tisku č. 300 (novela zákoníku práce, předložená vládou dne 8. září 2026).