Jaké sektorové daně byly navrhovány a koho se týkaly
Nejvýznamnější diskutovanou sektorovou daní byla tzv. daň
z neočekávaných zisků (windfall tax). Tato daň byla zavedena
novelou zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, prostřednictvím
zákona č. 366/2022 Sb., s účinností od 1. ledna 2023.
Windfall tax se vztahovala na podniky působící v odvětvích:
- energetiky,
- výroby a obchodu s elektřinou a plynem,
- bankovnictví,
- petrolejářského průmyslu,
- těžby a zpracování fosilních paliv.
Daň byla stanovena jako 60% přirážka k části zisku, která převyšovala průměrný základ daně z let 2018–2021 navýšený o 20 %.
Vedle windfall tax se opakovaně objevují návrhy na samostatnou bankovní daň, jejímž cílem by bylo trvalé zdanění velkých bank působících v České republice.
Kdy byly sektorové daně zavedeny a koho zasáhly
Windfall tax byla zavedena jako dočasné opatření pro období let 2023 až
2025. Jejím cílem bylo získat dodatečné příjmy do státního rozpočtu
v době energetické krize způsobené zejména ruskou invazí na Ukrajinu a
následným růstem cen energií.
Nejvíce se daň dotkla velkých energetických firem, především společnosti
ČEZ. V případě bank byl skutečný výnos daně výrazně nižší, než
stát původně očekával. Řada bank totiž využila zákonné možnosti
optimalizace své daňové povinnosti.
Argumenty PRO zavedení sektorových daní
Zastánci sektorových daní uvádějí několik hlavních argumentů, mezi které patří především:
- Spravedlivé rozdělení mimořádných zisků – podle zastánců nebyly rekordní zisky energetických firem a bank výsledkem jejich vyšší efektivity, ale mimořádných okolností, zejména energetické krize a růstu úrokových sazeb (proto by část těchto zisků měla být využita ve prospěch celé společnosti).
- Posílení státního rozpočtu – dodatečné příjmy mohou pomoci financovat kompenzace vysokých cen energií, sociální dávky nebo snižování schodku státního rozpočtu (ministerstvo financí argumentovalo tím, že mimořádné příjmy pomáhají pokrývat náklady vzniklé během energetické krize).
- Veřejná podpora – průzkumy veřejného mínění dlouhodobě ukazují, že významná část obyvatel podporuje vyšší zdanění bank a velkých energetických firem, pokud dosahují mimořádných zisků.
Argumenty PROTI zavedení sektorových daní
Odpůrci sektorových daní upozorňují na několik rizik, kterými jsou hlavně:
- Zhoršení podnikatelského prostředí – vyšší zdanění může podle kritiků odrazovat investory a snižovat ochotu firem investovat do rozvoje nebo modernizace.
- Právní nejistota – mimořádné zdanění může vytvářet dojem, že stát dodatečně mění pravidla podnikání, což zvyšuje nejistotu investorů.
- Nižší než očekávané výnosy – praxe ukázala, že skutečné příjmy z bankovní části windfall tax byly výrazně nižší, než předpokládaly původní odhady (kritici proto tvrdí, že sektorové daně nemusí přinášet očekávaný fiskální efekt).
- Přenášení nákladů na zákazníky – banky či energetické firmy mohou část zvýšených nákladů promítnout do cen svých služeb, což by ve výsledku zaplatili spotřebitelé.
Odhady příjmů do státního rozpočtu
Při zavádění windfall tax vláda očekávala desítky miliard korun
ročně. Původní odhady počítaly s významnými příjmy zejména od bank a
energetických společností.
Podle pozdějších údajů Ministerstva financí dosáhly mimořádné
příjmy státu z windfall tax a souvisejících
energetických odvodů v letech 2023–2024 přibližně 95 miliard
korun. Tyto prostředky byly využívány na krytí mimořádných
výdajů spojených s energetickou krizí.
V debatách o případné nové bankovní dani zaznívaly odhady, že by
mohla do státního rozpočtu přinést nejméně 10 miliard korun ročně.
Tyto odhady však vycházely především z politických návrhů a nebyly
podloženy konkrétním legislativním návrhem.
Závěr
Debata o sektorových daních patří v České republice mezi významná ekonomická a politická témata. Zastánci je vnímají jako nástroj spravedlivého rozdělení mimořádných zisků a zdroj dodatečných příjmů pro státní rozpočet. Odpůrci naopak upozorňují na možné negativní dopady na investice, podnikatelské prostředí a dlouhodobou stabilitu daňového systému.