DAC 5, 6, 7, digitalní daň

Směrnice DAC 5

Dne 5. 6. 2018 byl novelizován zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, zákonem č. 94/2018 Sb. Hlavní novelizací prošla směrnice DAC 5, která upravuje především přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní peněz.
Přesné úvodní znění směrnice je uvedeno níže:
„Za účelem zajištění účinného monitorování uplatňování postupů náležité péče stanovených ve směrnici 2011/16/EU ze strany finančních institucí musí mít daňové orgány přístup k informacím pro boj proti praní peněz. Bez tohoto přístupu by nemohly monitorovat, potvrzovat ani kontrolovat, zda finanční instituce řádně uplatňují směrnici 2011/16/EU tím, že správně identifikují a hlásí skutečné vlastníky zprostředkujících struktur.“

Hlavním účelem této směrnice je umožnit správci daně přístup k postupům, dokumentům a informacím získávaným pro účely boje proti praní špinavých peněz. Jedná se především o přístup k informacím o skutečném vlastnictví právnických osob, kdy oznamovací povinnost mají tzv. povinné osoby: auditoři, daňoví poradci a advokáti.
V praxi to tedy znamená, že pokud má povinná osoba podezření, že klient žádá o právní poradenství v oblasti financování terorismu nebo legalizace výnosů z trestné činnosti, je povinna tuto informaci oznámit správci daně.

Naopak správce daně může také požadovat tyto údaje a dokumenty po povinné osobě o klientovi:

• Údaje získané při provádění identifikace klienta (například: zaznamenávané údaje jako je sídlo, IČO, statutární orgán a ověření totožnosti)
• Údaje získané při provádění kontroly klienta podle § 9 odst. 2 písm. a) až c) (například: před uskutečněním obchodu vyšším než 15.000 EUR, s osobou v rizikové zemi nebo politicky exponovanou osobou)
• Údaje o způsobu získávání údajů podle písmena a) a b)
• Dokumenty získané při provádění identifikace a kontroly klienta obsahující podle písmen a) a b) (například: identifikace je povinná pokud hodnota obchodu překročí 1.000 EUR a spadá sem zjišťování vlastnické struktury a jeho skutečného vlastníka, průběžné sledování obchodního vztahu, zamýšlené obchody a obchodní vztahy, přezkoumávání peněžních prostředků)

Nad rámec směrnice upravuje novela i banky a finančních instituce, které budou poskytovat vybrané informace i pro účely vnitrostátní správy daní. Nově tak správce daně má možnost získávat informace, které jsou nezbytné pro správu daní, od bank a obdobných institucí tak, aby nemusel tyto informace požadovat od jednotlivců.

Směrnice DAC 6

Jedná se o novou povinnost, kdy je nutné předem oznamovat správci daně, tedy Finančnímu úřadu, informace o přeshraničním uspořádání, u kterých dochází k získání daňové výhody. V České republice byla přijata směrnice pouze na přeshraniční uspořádání, ale na příklad v Polsku, tuto směrnici zavedli i na lokální uspořádání.
Vzhledem k tomu, že směrnice DAC6 zatím nemá žádný výklad pojmů a je převzata z Evropské Unie, tak jak byla vydána, uvidíme časem, jak správce daně bude na jednotlivé pojmy nahlížet a jak je bude vykládat.

Úvodní znění směrnice můžete vidět níže:
„V souvislosti s implementací směrnice Rady 2018/822/EU, kterou se mění směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (tzv. DAC6), do zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se od 1. 7. 2020 zavádí nový druh povinné automatické výměny informací o přeshraničních uspořádáních, která se mají oznamovat povinnými osobami v rámci členských států Evropské unie.“

Aktuální světová situace týkající se COVID-19, však způsobila, že v České republice došlo k posunutí lhůt pro oznámení. Nové lhůty jsou posunuty o 6 měsíců a jejich přehled je uveden níže:

• Historické přeshraniční uspořádání, které vznikly od 1.7.2020 do 29.8.2020 bude nutné ohlásit správci daně do 30.1.2021 (podle čl. VII zákona č. 343/2020 Sb.)
• Historické přeshraniční uspořádání, které vznikly od 25.6.2018 do 30.6.2020 bude nutné ohlásit správci daně do 28.2.2021 (podle čl. VII zákona č. 343/2020 Sb.)
• Oznámení standartních uspořádání, která byla připravena k zavedení nebo byl již učiněn první krok nebo případně pro která poskytl vedlejší zprostředkovatel podporu, pomoc nebo poradentství do 31.12.2020, je nutné podat oznámená správci daně do 30.1.2021 (podle § 14n odst. 1 zákona č. 164/2013 Sb.)
• Aktualizace údajů ohledně změn ve vybraných schématech, ke kterým došlo do 31.12.2020, je nutné podat oznámení do 30.4.2021

Standartní lhůta pro oznámení je potom vždy 30 dní od prvního kroku. Za první krok můžeme zřejmě považovat situaci, kdy jsou k dispozici úplné dokumenty k provedení transakce, přeshraniční fúze společnosti aj.

POZOR: Lhůty mohou být pro oznámení i kratší, protože některé státy nevyužily maximální možnou dobu pro odklad oznamovací povinnosti jako ČR a Slovensko, kde jsou posunuty o 6 měsíců. Pokud společnost provádí n apříklad transakci se zemí, která má už tuto novelu platnou (např. Rakousko, Polsko), je možné, že se Vám někdo ozve pro podání oznámení nebo Vás informuje o tom, že oznámení bylo již podáno. V takovém případě je vhodné pro kontrolní a evidenční účely si vyžádat a uchovat číslo oznámení. Každé oznámení bude mít své speciální znaky (čísla). Je také dobré si dát pozor na to, že každá země si tuto směrnici vykládá jinak, a proto je důležité také zjistit, v jakém rozsahu bylo oznámení podáno, a jestli splňuje podmínky směrnice v ČR.

Co se týká rozsahu a vymezení oznamovací povinnosti, tak směrnice DAC6 se týká pouze:

• Přímých daní, nikoliv DPH, cla, daň. odvodů a dalších..
• Pouze přeshraničních uspořádání (každý musí být rezidentem v jiném státě). Pozor týká se to, ale i pokud má česká společnost mateřskou společnost v zahraničí, tak je na to nahlíženo jako na přeshraniční transakci a česká společnost je povinna podat oznámení
• Uspořádání od 25.6.2018 a novějších

Důležitým bodem je kdo má povinnost oznámení:
Primárně by měl přeshraniční uspořádání oznamovat ten, kdo ho navrhl. Většinou se ale jedná o daňové poradce (popřípadě advokát, auditor…), kterým stát zachovává mlčenlivost vůči správci daně a oznamovací povinnost pak zůstává na samotného uživatele, tedy na tu konkrétní společnost (tzv. povinná osoba).

Co by mělo/nemělo spadat pod oznamovací povinnost?
Běžně nakupované materiály, zboží a služby nakupované z jiného členského státu můžeme brát, že nebudou předmět této směrnice DAC6. Spíše se bude jednat o transakce, přeshraniční změny ve společnostech, které nejsou zcela běžné. Může se například jednat o restruktura­lizaci, převedení práv, divizí nebo přeshraniční fúzi společnosti, u které dojde k daňové výhodě. V takovém případě je oznamovací povinnost nutná. Pokud, ale nedojde k daňové výhodě, pak nemusíme podávat žádné oznámení. Důležitá informace je také to, že správce daně stanovil pokuty za nesplnění oznámení až do výše 500.000 Kč.

Směrnice DAC 7

Jedná se o návrh změny směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní. V tuto chvíli je návrh v jednání a předběžný termín přijetí by měl být k 1. 1. 2022. Změna by se měla týkat automatické výměny informací a to podle druhů příjmu a majetku, společných daňových kontrol a výměnu informací na žádost (umožnění skupinových žádostí…). Dne 4. 11. 2020 měla proběhnout videokonference ministrů financí a hospodářství zemí EU, ale zatím nebyly zveřejněny podrobnější informace, ani to, jestli videokonference proběhla.

Návrh daně z digitálních služeb

Hned v úvodu zmíním, že při projednávání návrhu zákona vycházejícího ze směrnice, který byl projednáván v Evropské unii, nebyla jednomyslná shoda, a proto nebyla ani směrnice prozatím přijata.
Návrh zákona se zaměřuje na digitální služby, které označuje jako zdanitelné:

• Cílené reklamní kampaně, které spočívají v umísťování cílené reklamy na digitálním rozhraní a s tím poskytování souvisejících doplňkových služeb, které přesáhnou, na území ČR, hranici 5mil. Kč.
• Využití mnohostranného digitálního rozhraní, se týká pouze těch společností, které mají více než 200.000 uživa­telských účtů.
• Poskytování dat o uživatelích, které byly získány o uživatelích digitálních služeb a převyšují hranici 5 mil. Kč.

Na tyto služby by se měla vztahovat digitální daň ve výši 7%, ale uvažuje se i o nižší dani 5%. Jedná se o nepřímou daň a dani budou podléhat výše uvedené služby v případě, že u nich bude překročena minimální hranice pro jejich zdanění. Daň se také bude vztahovat jen na ty společnosti, které mají celosvětový obrat nad 750 mil. eur ročně a zároveň na území ČR dosahují obratu více než 100 mil. Kč. Naopak daňovou povinnost nebudou mít ty společnosti, které digitální služby poskytují jen okrajově, a daň se také nebude týkat konečných uživatelů.
Předpokládaná účinnost zákona měla být v polovině roku 2020, ale vzhledem k celosvětové situaci ohledně COVID-19 nejsou známy další podrobnosti ohledně dalšího projednávání.