Pravidla upravující přístup cizinců na trh práce jsou obsažena zejména v zákoně o zaměstnanosti a dalších prováděcích předpisech, přičemž jejich porušení může mít pro zaměstnavatele závažné právní a finanční důsledky. Přesto v této oblasti dlouhodobě panovala právní nejistota, a to zejména v případech cizinců (z třetích zemí – mimo Evropskou unii), kteří jsou studenty a pobývají v ČR za účelem studia. Tito studenti mají dle zákona o zaměstnanosti tzv. volný přístup na trh práce (nejsou povinni žádat o povolení k zaměstnání – modrá karta, zaměstnanecká karta atd.)
Konkrétní situace
Soud se zabýval případem, kdy cizinec ztratil podmínky pro tzv. volný přístup na trh práce – občan z třetí země v České republice studoval v prezenčním studiu na vysoké škole, ovšem utrpěl úraz hlavy a skončil na roky v kómatu. Tím tedy bylo přerušeno i jeho studium na vysoké škole, na základě kterého měl volný přístup na trh práce. Vzhledem k tomu, zaměstnavatel cizinci sdělil, že z toho důvodu mu pracovní poměr zanikl ze zákona a že tedy nebylo nutné učinit jakékoliv rozvazovací úkony.
Rozhodnutí soudů
Soudy (včetně Nejvyššího soudu), se shodly na tom, že cílem právní úpravy je zamezit tomu, aby pracovní poměr cizince pokračoval i v případě, že cizinec již nesplňuje zákonné podmínky pro práci v České republice. To platí i tehdy, když cizinec ztratí tzv. volný přístup na trh práce (například jako studenti), přestože tuto konkrétní situaci zákoník práce výslovně neupravuje.
Soud proto uzavřel situaci tak, že i v takovém případě pracovní poměr zaniká přímo ze zákona. Tento výklad chrání zaměstnavatele, který by jinak neměl žádný nástroj, jak jednostranně pracovní poměr ukončit. Pokud by zaměstnání pokračovalo, ačkoliv cizinec ztratil oprávnění k práci, zaměstnavatel by se vystavoval riziku postihu za nelegální zaměstnávání.
Co z toho vyplývá pro zaměstnavatele
V praxi se často stává, že cizinci přeruší nebo přímo ukončí studium, na jehož základě měli tzv. volný přístup na trh práce. Zaměstnavatelé si v těchto situacích nebyli jisti, zda pracovní poměr automaticky končí, nebo zda je potřeba ho formálně ukončit (podepsáním dohody s cizincem nebo výpovědí podle zákoníku práce). Někteří se snažili tuto situaci řešit i tím způsobem, že cizinec měl na dočasnou dobu nepřítomnost (tzv. překážky v práci) a čekali, zda cizinec znovu získá oprávnění k zaměstnání.
Soud v rozsudku vyjasnil tuto dlouho diskutovanou otázku: pokud cizinec ztratí volný přístup na trh práce, pracovní poměr tím automaticky končí (aniž by bylo nutné podnikat další kroky). Zaměstnavatel proto nemůže takovému zaměstnanci pouze nařídit překážky v práci. Toto upravuje zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce v § 48 odst. 3.
Pokud by cizinec v budoucnu získal opět tzv. volný přístup na trh práce nebo povolení k zaměstnání (například návrat ke studiu na vysoké škole), bude nutné s ním uzavřít novou pracovní smlouvu.