Od roku 2025 je účinná důležitá změna zákona o DPH, která dopadá na všechny plátce daně z přidané hodnoty. Nově bude mít každý plátce povinnost vrátit dříve uplatněný odpočet DPH, pokud neuhradí přijatou fakturu do 6 měsíců od její splatnosti. Tato povinnost se vztahuje na závazky s datem uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) od 1. ledna 2025. V praxi to znamená, že první korekce odpočtu může připadnout už na červenec 2025. Pokud odběratel závazek následně uhradí, vznikne mu opět nárok na uplatnění odpočtu daně.
Kdy je nutné DPH vrátit?
Pokud je v účetnictví evidována neuhrazená přijatá faktura, ze které byl uplatněn odpočet DPH, platí nové důležité pravidlo podle zákona o DPH. Pokud je datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) 1. ledna 2025 (nebo pozdější) a faktura je po splatnosti déle než 6 měsíců. Je nutné vrátit dříve uplatněný odpočet DPH, a to bez ohledu na výši fakturované částky.
Tato povinnost se týká všech přijatých faktur bez výjimky, pokud nejsou uhrazeny v uvedené lhůtě. Je tedy klíčové pravidelně sledovat splatnosti závazků a upravovat nárok na odpočet v souladu s aktuální legislativou.
V jakém přiznání k DPH se daň vrací?
Například pokud má přijatá faktura splatnost v květnu 2025, začíná běžet šestiměsíční lhůta právě od tohoto data. Tato lhůta uplyne v listopadu 2025. Pokud tedy faktura nebude do konce listopadu uhrazena, je plátce DPH povinen vrátit původně uplatněný odpočet DPH. Vrácení DPH se provede prostřednictvím daňového přiznání k DPH za listopad 2025.
V případě měsíčního plátce DPH je nutné opravu provést nejpozději do 25. prosince 2025 a v případě kvartálního plátce DPH pak nejpozději do 25. ledna 2026.
Jak vrácení DPH uvést v DPH a KH?
Vrácení DPH se neprovádí pomocí opravných daňových dokladů, ale prostřednictvím interních dokladů. V přiznání k DPH se tato oprava uvádí:
- na novém řádku 34 (dlužník),
- a zároveň souvztažně záporně na řádku 40 nebo 41, podle toho, zda se jedná o zdanitelné plnění s 21 % nebo 12 % sazbou DPH
V kontrolním hlášení budou tyto interní doklady evidovány v oddílu B2 (záporně).
Pokud dojde následně k úhradě původní faktury (není nutná úplná úhrada; stačí částečná úhrada), provede se stejný postup, pouze s opačnými znaménky – tedy opětovný nárok na odpočet DPH. Na obou interních dokladech, jak při vrácení, tak při zpětném nároku, se jako DUZP uvádí původní datum plnění z přijaté faktury.
Jak se bude vrácení a zpětný nárok účtovat?
Aktuálně se vedou diskuse o tom, jak správně účtovat vrácení DPH, protože zákon o DPH sice mluví jasně o nutnosti opravy odpočtu, ale v oblasti účetnictví zatím neexistuje oficiální a závazný metodický pokyn ani vyhláška, která by určovala jednotný účetní postup. Nabízí se tedy dvě varianty účtování:
1. Výnosové a nákladové účty (548/343 a 343/648)
Tento způsob účtování považuje vrácení DPH za daňově uznatelný
náklad (548) a znovu nárokování odpočtu DPH za výnos (648).
Pravděpodobně se bude používat v praxi, pokud používaný účetní
software neumožňuje rozvahové zaúčtování bez pohybu na výsledkových
účtech.
Výhodou tohoto způsobu účtování, je to že není nutné vést další
analytiku na rozvahových účtech. Ovšem tento způsob bude výrazně
zkreslovat výsledek hospodaření (náklad/výnos „není ekonomický, ale
čistě daňový“).
2. Rozvahové účty (např. 378/343 a 343/378)
Tento způsob přímo doporučují někteří účetní odborníci, jelikož
vrácené DPH se účtuje jako dočasná pohledávka vůči Finanční
správě – bez vlivu na hospodářský výsledek. Odpovídá to tedy
ekonomické podstatě – jedná se pouze o úpravu nároku, nikoli reálný
náklad nebo výnos.
Výhodou tohoto způsobu účtování, je to, že není ovlivněn výsledek
hospodaření a účtování je věcně přesnější – DPH obecně nemá
být nákladem ani výnosem. Ovšem tento způsob klade větší nároky na
kontrolu. Nejdříve vytvoření analytiky například účtu 378 a poté
kontrola konečného stavu tohoto účtu podle toho jak se DPH bude vracet a
poté opět nárokovat zpět.