Home office, tedy práce z domova, je v zákoníku práce (§ 317) upraven jako výkon sjednané práce v pracovní době mimo pracoviště zaměstnavatele. Zákon tento pojem výslovně nepoužívá a obecně hovoří o práci na dálku, která nemusí probíhat výhradně z domova. Proto je důležité, aby si zaměstnavatel a zaměstnanec dohodli jasná pravidla, která nastaví podmínky takové spolupráce.
DOHODA O PRÁCI NA DÁLKU
Zatímco dříve stačila mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem ústní
dohoda o práci z domova, dnes je nezbytné mít vše sjednáno
písemně. Bez písemné dohody totiž zaměstnavateli hrozí
pokuta až do výše 300 000 Kč.
Dohoda může být uzavřena buď samostatně, nebo přímo jako součást
pracovní smlouvy. Dohoda by měla obsahovat následující
podmínky:
- místo výkonu práce
- rozsah práce
- rozvržení pracovní doby
- zadávání a kontrola práce
- způsob komunikace se zaměstnancem
- způsob náhrady nákladů, které vzniknou
Výhodou je také flexibilita při ukončení – dohodu lze bez udání důvodu vypovědět s patnáctidenní výpovědní lhůtou. Strany si však mohou dohodnout i kratší nebo delší dobu, případně vyloučit možnost výpovědi úplně. To se hodí například tehdy, když zaměstnanec pracuje trvale z druhého konce republiky, nebo když mu home office umožňuje starat se o blízkého člena rodiny.
NÁROK NA HOMEOFFICE – VOLBA ZAMĚSTNAVATELE
Ani po poslední novele zákoníku práce nemají zaměstnanci na home office automatické právo. Zaměstnavatel může jejich žádost zamítnout – a to i v případě, že jde o skupiny se zákonnou ochranou. U těchto zaměstnanců se sice předpokládá vyšší vstřícnost, ale povinnost vyhovět žádosti zákon nestanovuje. V praxi hraje zásadní roli povaha práce – zatímco některé činnosti lze vykonávat z domova bez omezení, jiné to svou povahou neumožňují.
Pokud zaměstnavatel žádosti nevyhoví, musí své rozhodnutí zaměstnanci sdělit písemně. Do budoucna se doporučuje, aby zaměstnavatelé měli interní pravidla pro práci na dálku, která nastaví transparentní postup pro všechny zaměstnance a zároveň jim pomohou předejít případným sporům.
Skupiny se zákonnou ochranou, které jsou více znevýhodněné, jsou následující:
- těhotné ženy
- lidé pečující o děti do 9 let věku
- lidé pečující o jiné osoby, které jsou závislé na pomoci ve stupni II.-IV.
NÁKLADY ZAMĚSTNAVATELE – NÁHRADY ZAMĚSTNANCŮ
Náklady spojené s prací na dálku může zaměstnavatel zaměstnanci hradit, ale není to jeho povinnost – záleží na dohodě. Způsob úhrady musí být vždy uveden písemně, a to buď v pracovní smlouvě, nebo ve vnitřním předpisu. Náhrada může probíhat podle skutečně doložených výdajů, nebo formou paušálu, který je od roku 2024 stanoven vyhláškou č. 299/2023 (a nepodléhá dani z příjmu). Pokud se výše náhrad předem nesjedná ani neurčí interním předpisem, má zaměstnanec právo žádat úhradu doložených nákladů.
VÝHODY A NEVÝHODY PRÁCE NA DÁLKU (Z DOMOVA)
| VÝHODY | NEVÝHODY |
|---|---|
| úspora času (cestování do kanceláře) | možné problémy s vybavením/připojením |
| úspora peněz (cestování do kanceláře) | rozptýlení od práce (v některých případech) |
| klidné prostředí (v některých případech) | zvýšení sociální izolace |
| flexibilnější pracovní doba | možné omezení kariérního růstu |