EURODANĚ, spol. s r.o. – daňové poradenství a účetnictví Brno | Novinky | Reforma a dopady na penzijní připojištění a životní pojištění

Reforma a dopady na penzijní připojištění a životní pojištění

Pohled zaměstnavatele

Pokud se týká daňové uznatelnosti u zaměstnavatele, byl do konce roku 2007 příspěvek na penzijní připojištění daňově uznatelným (výdajem) až do výše 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro sociální pojištění. Úhrn se posuzoval za zdaňovací období nebo jeho část, za které podával zaměstnavatele daňové přiznání.

Pokud se týká příspěvku na soukromé životní pojištění, byla zde do konce roku 2007 daňová uznatelnost až do výše 8 000 Kč za zdaňovací období nebo jeho část.

Počínaje rokem 2008 jsou tyto limity zrušeny a daňová uznatelnost uvedených příspěvků se řídí § 24 odst. 2, písm. j, bod 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (ZDP), který hovoří ve smyslu, že výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení příjmů jsou také výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že od 1. ledna 2008 jsou příspěvky na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem (výdajem) v plné výši, pokud je k jejich poskytování zaměstnavatel zavázán v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu, pracovní či jiné smlouvě.

Pohled zaměstnance

Pokud se týká poskytování příspěvků na penzijní připojištění či soukromé životní pojištění z pohledu zaměstnance, byl stav do 31. prosince 2007 následující: příspěvek na penzijní připojištění bylo možné osvobodit od daně z příjmů (a také od zdravotního a sociální pojištění i na straně zaměstnavatele) nejvýše do 5 % vyměřovacího základu na sociální pojištění a v případě příspěvku na soukromé životní pojištění až do výše 12 000 Kč za rok.

Od 1. ledna 2008 došlo v této oblasti ke sloučení obou limitů do celkového limitu 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Stále ovšem platí, že se musí o pojistné smlouvy, kde výplata pojistného plnění je až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let.

Toto vyplývá z § 6, odst. 9, písm. p) ZDP, který uvádí: Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4 ZDP, dále osvobozeny příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen „soukromé životní pojištění“), na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, v úhrnu však maximálně do výše 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Toto platí v případech, kdy má právo na plnění z pojistných smluv soukromého životního pojištění pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoba určená podle zvláštního právního předpisu o pojistné smlouvě, kromě zaměstnavatele, který hradil pojistné.

Pokud není naplněno výše uvedené ustanovení, jsou příspěvky na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění jednak u zaměstnance neosvobozeny od daně z příjmů, ale podléhají i odvodu pojistného na zdravotní a sociální pojištění (a to pojistnému, které hradí jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel). To znamená, že příspěvek nad daný limit se zdaňuje stejným způsobem jako hrubá mzda.

Shrnutí na závěr

Obecně lze říct, že novela zákona o daních z příjmů, která vstoupila v účinnost 1. ledna 2008, měla v oblasti poskytování příspěvků na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění zaměstnavatelů svým zaměstnancům celkově pozitivní vliv.

Došlo k částečnému zpřehlednění, a to díky zrušení omezení daňové uznatelnosti příspěvků u zaměstnavatelů. V této souvislosti lze předpokládat, že zaměstnavatel bude příspěvky poskytovat pouze do výše jejich osvobození od daně z příjmů u zaměstnance a tím i osvobození od odvodu pojistného na zdravotního a sociálního pojištění.

V případě poskytování vyšších příspěvků by to bylo nevýhodné i pro zaměstnance, jelikož by mu z nadlimitního příspěvku byla strhávána nejenom daň, ale i pojistné na zdravotní a sociální pojištění. To znamená, že by tento nadlimitní příspěvek byl určitým způsobem zahrnut do hrubé mzdy, ovšem jeho likvidnost by byla celkem nízká.

Jako další pozitivum lze najít v této oblasti umožnění vetší variability poskytování příspěvků na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění, a to díky společnému ročnímu limitu 24 000 Kč.

Daňové poradenství Brno | Vedení účetnictví | Daňová optimalizace | Zpracování mezd | Účetní poradenství | Vedení účetnictví Brno | Daně jsou nepřítel | Euro-účetnictví