EURODANĚ, spol. s r.o. – daňové poradenství a účetnictví Brno | Novinky | Novela zákona o daních z příjmů: Bohatým brát a chudým dávat

Novela zákona o daních z příjmů: Bohatým brát a chudým dávat

Největší změna od přijetí původního zákona o daních z příjmů v roce 1992 již prošla Poslaneckou sněmovnou a Senátem a čeká se jen na podpis prezidenta. Svými tvůrci je tato novela uváděna jako prostředek, jak snížit daně skupinám obyvatel s nízkými a středními příjmy. Ano, je to pravda, ale? o tom, že jsou i poplatníci, kteří budou platit daně vyšší, nikdo nemluví.

Novela zákona o daních z příjmů snížila sazby daně pro dvě nejnižší příjmová pásma (z 15 % na 12 % a z 20 % na 19 %) a současně zvýšila hranici prvního pásma (ze 109 200 Kč na 121 200 Kč ročně). Druhou změnou, která se promítne ve výši daňové povinnosti, je zrušení nezdanitelných částí základu daně vztahující se k poplatníkovi a jejich nahrazení slevami na dani. Doposud se od rozdílu dosažených příjmů a výdajů vynaložených na jejich dosažení odečetly nezdanitelné části základu daně, na které měl poplatník nárok, a z této částky se potom vypočítala daň. Přitom minimálně na základní nezdanitelnou částku měl nárok každý poplatník. Po novele, pokud nemá poplatník nárok na uplatnění některé z nezdanitelných částek, které ještě zákon nabízí (dary, penzijní připojištění nebo životní pojištění, příspěvky odborům, stavební a hypotéční úvěry), se daň vypočítá přímo z rozdílu příjmů a výdajů a od stanovené daňové povinnosti se odečtou slevy na dani.

Změny nezdanitelných částí základu daně (rok 2005) na slevy na dani (rok 2006)

Podmínky pro uplatnění Nezdanitelná část základu daně Sleva na dani
Každý poplatník 38040 7200
Poplatník vyživující manželku/manžela 21720 4200
Poplatník pobírající částečný invalidní důchod 7140 1500
Poplatník pobírající plný invalidní důchod 14280 3000
Držitelé průkazu ZTP/P 50040 9600
Poplatník soustavně se připravující na budoucí povolání studiem 11400 2400

Pro zjednodušení se budeme zabývat případem poplatníka, který má pouze příjmy ze závislé činnosti (ze zaměstnání), podepsal prohlášení k dani, a tak může uplatnit pro letošní rok nezdanitelnou část základu daně, od příštího roku slevy na dani, a kromě těchto částek svůj základ daně ani svoji daňovou povinnost nijak nesnižuje (neuplatňuje jiné nezdanitelné částky nebo slevy na dani). A podíváme se na změnu daňové povinnosti tohoto poplatníka v různých situacích: bude-li současně mít nárok uplatnit snížení daně za vyživovanou manželku, z toho důvodu, že je poživatelem částečného nebo plného invalidního důchodu, držitelem průkazu ZTP/P, nebo studentem.

Obecně můžeme říct, že křivka vyjadřující rozdíl mezi daní zaplacenou při stejných příjmech v roce 2005 a v roce 2006 má ve všech případech následující průběh: do ročního hrubého příjmu 138 000 Kč (průměrně 11 500 Kč měsíčně) je výše kladného rozdílu, tedy částky, kterou poplatník na dani ušetří, přímo úměrná výši příjmu. To znamená, že čím více si poplatník vydělá, tím více na dani ušetří. V tomto bodě dosahuje možná úspora ve všech případech maxima. Její výška je však různá podle toho, z jakého důvodu a v jaké výši si poplatník odpočet uplatňuje. V dalším intervalu je závislost přesně opačná ? čím více si poplatník vydělá, tím méně na dani ušetří. Zde však již není možné určit bod pro všechny případy, v němž dochází k obratu a křivka se opět obrací do přímé úměrnosti. Jednotný je ovšem bod, v němž poplatníci dosahují nejvyšší možné úspory v tomto druhém rostoucím intervalu, a tím je roční příjem 249 000 Kč (průměrně 20 750 Kč měsíčně). Podle údajů Českého statistického úřadů byla průměrná měsíční mzda v ČR za 3. čtvrtletí roku 2005 ve výši 18 833 Kč. To znamená, že většina poplatníků ušetří na daních právě částku blížící se k této možné úspoře. Od tohoto bodu je již závislost výše úspory na výši příjmu nepřímo úměrná ? čím více si poplatník vydělá, tím méně na dani ušetří. Neplatí to ovšem absolutně.

V intervalu od částky příjmu, která se opět liší podle uplatňovaných odpočtů ze základu daně nebo přímo daně, do 378 000 Kč ročně (průměrně 31 500 Kč měsíčně) je částka ušetřená na dani nezávislá na výši příjmů ? je jedno, kolik si poplatník vydělá, na dani ušetří vždy stejnou částku (většinou jsou tyto částky dvě. Zřejmě je to způsobeno zaokrouhlováním základu daně, kdy v každém způsobu výpočtu daně dojde při určité částce k rozdílu o stokorunu a tím vznikne tento rozdíl). Od částky 378 000 Kč ročně má křivka opět klesající tendenci, poplatník ušetří tím méně, čím více si vydělá. Od jisté hranice příjmu, opět v závislosti na uplatňovaných odpočtech ze základu daně nebo z daňové povinnosti, je úspora na dani stejná a zde již bez omezení do jakékoliv výše příjmu.

Poplatník

Každý poplatník si může uplatnit základní nezdanitelnou částku a od příštího roku slevu na dani. To neplatí pro poplatníky pobírající starobní důchod v celkové výši více než 38 040 Kč ročně (obr. 1).

  • Maximální možná úspora: 5 133 Kč ročně
  • Nejvyšší možná úspora při průměrných příjmech: 4 802 Kč ročně
  • Konstantní úspora: 2 883 Kč nebo 2 908 Kč ročně při příjmech od 295 000 Kč (průměrně 24 600 Kč měsíčně) do 378 000 Kč ročně
  • Minimální možná úspora: 248 Kč nebo 216 Kč ročně při příjmech od 422 000 Kč ročně (průměrně 35 200 Kč měsíčně)

To znamená, že poplatník bez jakýchkoliv dalších výhod (student, ZTP?), nemůže na novém způsobu výpočtu daně prodělat. Minimální úspora na dani oproti předchozímu roku je 248 nebo 216 Kč za rok.

Poplatník vyživují manželku/manžela

Tuto nezdanitelnou částku a do budoucna slevu na dani může uplatnit poplatník, který žije ve společné domácnosti s manželkou/man­želem, jejíž/jehož roční příjmy nepřesahují částku 38 040 Kč (obr. 2).

  • Maximální možná úspora: 6 051 Kč ročně
  • Nejvyšší možná úspora při průměrných příjmech: 4 662 Kč ročně
  • Konstantní úspora: 1 683 Kč nebo 1 658 Kč ročně při příjmech od 318 000 Kč (průměrně 26 500 Kč měsíčně) do 378 000 Kč ročně

Zde již dochází k situaci, kdy poplatníci s vyššími příjmy na dani neušetří, ale podle nového způsobu výpočtu daně budou dokonce platit daně vyšší. ?Magickou hranicí? je roční příjem 405 000 Kč ročně (průměrně 33 750 Kč měsíčně), kdy vychází daň v obou případech přibližně stejná (rozdíl je naprosto minimální, ale ještě pořád kladný). Pro jakýkoliv další příjem platí, že čím více si poplatník vydělá, tím více zaplatí na dani oproti loňskému roku.

I zde však platí, že od jisté hranice již nemůže být rozdíl vyšší, ať vydělá poplatník jakoukoliv částku. V případě uplatňování daňových úlev na vyživovanou manželku činí tato hranice 447 000 Kč ročně (asi 37 250 Kč měsíčně) a poplatník zaplatí daně vyšší maximálně o 2 496 Kč nebo 2 528 Kč ročně.

Poplatník pobírající částečný invalidní důchod
(obr. 3)

  • Maximální možná úspora: 5 541 Kč ročně
  • Nejvyšší možná úspora při průměrných příjmech: 4 862 Kč ročně
  • Konstantní úspora: 2 608 Kč ročně při příjmech od 302 000 Kč (průměrně 25 200 Kč měsíčně) do 378 000 Kč ročně

I u poživatele částečného invalidního důchodu dojde k tomu, že od jisté hranice příjmů bude platit na dani více než platil v předchozích letech. Touto hranicí je příjem 421 000 Kč ročně (průměrně 35 100 Kč měsíčně). Daň se zvýší maximálně o 556 Kč ročně při příjmech nad 431 000 Kč ročně (průměrně 35 900 Kč měsíčně).

Poplatník pobírající plný invalidní důchod
(obr. 4)

  • Maximální možná úspora: 5 976 Kč ročně
  • Nejvyšší možná úspora při průměrných příjmech: 4 942 Kč ročně
  • Konstantní úspora: 2 308 Kč nebo 2 333 Kč ročně při příjmech od 316 000 Kč (26 400 Kč měsíčně) do 378 000 Kč ročně

Vyšší daně bude poplatník platit, dosáhne-li příjmy nad 416 000 Kč za rok (průměrně 34 700 Kč měsíčně). Ročně může zaplatit daň maximálně o 1 328 Kč nebo 1 360 Kč vyšší než v předchozích letech, pokud jeho příjmy překročí 439 000 Kč ročně (průměrně 36 600 Kč měsíčně).

Poplatník ? držitel průkazu ZTP/P
(obr. 5)

  • Maximální možná úspora: 6 375 Kč ročně. Zde dochází k výjimce oproti ostatním důvodům pro uplatnění nezdanitelné částky/slevy na dani, protože této úspory dosáhne poplatník s ročním příjmem vyšším než v ostatních případech, a to 152 000 Kč (průměrně 12 700 Kč měsíčně).
  • Nejvyšší možná úspora při průměrných příjmech: 4 382 Kč ročně
  • Konstantní úspora: U držitelů průkazu ZTP/P není konstantní částkou úspora, ale naopak již vyšší daň.

Dalo by se říct, že u těchto poplatníků dokonce splývá tento interval s momentem, kdy již poplatník díky novele na daních neušetří. Jedná se o interval od 351 000 Kč (průměrně 29 250 Kč měsíčně) do 378 000 Kč ročně. Po tomto intervalu ovšem ještě pokračuje křivka ve svém klesavém průběhu, který znázorňuje, že čím vyšší jsou poplatníkovy příjmy, tím vyšší bude platit daně oproti loňskému roku. Maximální možné zvýšení daně je o 6 184 Kč ročně a sice pro poplatníky s příjmy nad 480 000 Kč ročně (průměrně 40 000 Kč měsíčně).

Poplatník soustavně se připravující na budoucí povolání studiem – student

Nezdanitelnou částku a od roku 2006 slevu na dani si může uplatnit poplatník, který se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let, nebo je-li studentem doktorského studijního programu, do 28 let (obr. 6).

  • Maximální možná úspora: 5 811 Kč ročně
  • Nejvyšší možná úspora při průměrných příjmech: 4 922 Kč ročně
  • Konstantní úspora: 2 433 Kč nebo 2 458 Kč při příjmech od 307 000 Kč (průměrně 25 600 Kč měsíčně) do 378 000 Kč ročně

Vyšší daně než v předchozích letech budou platit studenti, kteří dosáhnou ročních příjmů vyšších než 428 000 Kč (průměrně 35 700 Kč měsíčně). Maximálně ale zaplatí na dani oproti předchozímu období více o 1 000 Kč nebo 1 032 Kč ročně, pokud jejich příjmy budou vyšší než 436 000 Kč ročně (průměrně 36 300 Kč měsíčně).

U podnikatelů jsou výsledky podobné

Ačkoliv uvedené příklady byly zaměřeny na poplatníka s příjmy pouze ze zaměstnání, výsledky se příliš neliší ani pro poplatníky s jinými zdroji příjmů (podnikání, pronájem, ostatní příjmy). U nich je ovšem složitější stanovit hrubý příjem, protože se nedá určit, jak vysoké budou jejich výdaje a jaký bude základ daně. Pokud ale od částek, se kterými jsme počítali, odečtete 12,5 % (sociální a zdravotní pojištění), získáte rozdíl příjmů a výdajů, z něhož se vypočítá daň. Tedy základ daně jakýchkoliv jiných příjmů odpovídá zde uvedeným hrubým mzdám sníženým o 12,5 %.

Vydělají ti nejchudší

Všechno výše uvedené lze shrnout do jednoduchého závěru: Na novém způsobu výpočtu daně jednoznačně vydělají poplatníci s nejnižšími příjmy. Pro ně potom platí, že čím více mohli uplatňovat nezdanitelných částek a do budoucna slev na dani, tím více mohou na daních ušetřit. Bohužel čím vyšší si může poplatník uplatňovat odpočty ? do roku 2005 ze základu daně, od roku 2006 přímo z daňové povinnosti ? tím rychleji se pak částka, kterou na dani uspoří, snižuje v závislosti na dosažených příjmech. Částka dosažených ročních příjmů, při které poplatníci platí od roku 2006 vyšší daně, se snižuje s výší uplatňovaných nezdanitelných částek změněných na slevy na dani. A stejně tak se zvyšuje částka, o kterou poplatník s vyššími příjmy zaplatí vyšší daně.

Novela zákona o daních z příjmů se tím pádem stala jakýmsi ?rytířem?, který bohatým bere a chudým dává.

Daňové poradenství Brno | Vedení účetnictví | Daňová optimalizace | Zpracování mezd | Účetní poradenství | Vedení účetnictví Brno | Daně jsou nepřítel | Euro-účetnictví