EURODANĚ, spol. s r.o. – daňové poradenství a účetnictví Brno | Novinky | Jak vyplnit daňové přiznání?

Jak vyplnit daňové přiznání?

Pokud chcete pomoci s vyplněním Daňového přiznání, kontaktujte nás na emailu: info@eurodane.cz nebo na telefonu 608737948 p. Šrom

Kdo musí podat daňové přiznání

Daňové přiznání musí podat každý poplatník, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly 15 000 Kč (jedná se o hrubé příjmy, nikoliv zisk). Do tohoto limitu se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a také příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Jestliže ovšem podnikáte, musíte daňové přiznání podat i v případě, že vaše příjmy za rok 2011 sice limit 15 000 Kč nepřesáhly, ale vykázali jste daňovou ztrátu.

Pokud jste v zaměstnaneckém poměru, nemusíte podávat přiznání v případě, že jste měli za rok 2011příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho nebo postupně od více plátců daně. Podmínkou je, že jste u všech těchto plátců daně na rok 2011 podepsali prohlášení k dani a kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybíraná daň zvláštní sazbou daně, jste neměli v roce 2011 jiné příjmy (podle § 7–10) vyšší než 6 000 Kč.


Přiznání vlastními silami

Uplatňujete odpočet úroků z hypotečního úvěru banky, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem (podle § 15), nebo jste se rozhodli pro výpočet daně ze společného základu daně manželů (společné zdanění) podle § 13a? Pak za vás daňové přiznání nezpracuje zaměstnavatel, ale musíte jej podat sami.


Nezdanitelné příjmy

Podle § 4 ZDP mohou být od daně z příjmů osvobozeny například příjmy z prodeje nemovitosti, bytu, osobního automobilu a jiných movitých věcí, cenných papírů, členských práv družstva, podílu na s. r. o. a další příjmy.

Za podmínek stanovených v § 10 ZDP od daně osvobozeny i příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí. Jejich úhrn v roce 2011 ovšem nesměl překročit 20 000 Kč. Od daně jsou pro rok 2011 osvobozeny i výhry z loterií, sázek a podobných her.

Uznatelné daňové výdaje

V daňovém přiznání je třeba uvádět příjmy v členění podle druhu dosažených příjmů jako:

  1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (ze zaměstnání) podle § 6,
  2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7,
  3. příjmy z kapitálového majetku podle § 8 (jde např. o úroky z podnikatelského účtu nebo o úroky z poskytnuté půjčky),
  4. příjmy z pronájmu podle § 9,
  5. ostatní příjmy podle § 10.

Poplatník musí správně zařadit příjem dosažený za rok 2011 do příslušného druhu příjmů podle § 6–10, protože každý druh příjmů má stanoven svůj způsob, jakým budou uplatňovány daňové výdaje:

Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti

Pokud máte příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 ZDP, můžete si je snížit o výdaje, které jste prokazatelně vynaložili na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Přitom máte i možnost uplatnit výdaje prostým výpočtem stanoveným procentem z dosažených příjmů (tzv. výdajové paušály) ? může to pro vás být výhodnější a navíc tento způsob výrazně omezuje prostor pro možné konfliktní situace se správcem daně při eventuálních daňových kontrolách.
Příjmy z kapitálového majetku

Většinou se sem zahrnují jen příjmy z úroků z běžného účtu určeného k podnikání a úroky z poskytnuté půjčky nebo úroky či poplatky z prodlení s úhradou faktury odběratelem. Je tomu tak proto, že u většiny ostatních příjmů dosažených v ČR již byla daň sražena tím, kdo takový příjem vyplácí.

Tyto příjmy o související výdaje nelze snížit, a proto budou jenom ony dílčím základem daně podle § 8 ZDP a budou se zdaňovat v rámci celkové daňové povinnosti poplatníka. Mnoho podnikatelů je ovšem v daňovém přiznání nesprávně uvádí jako součást příjmů z podnikání podle § 7 ZDP, čímž jsou zbytečně zvyšovány jejich vyměřovací základy pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Příjmy z pronájmu

Příjmy z pronájmu je možné snížit o výdaje, které jste prokazatelně vynaložili na jejich dosažení, zajištění a udržení (obdobně jako u příjmů z podnikání podle § 7). I tady si můžete vybrat, zda uplatníte stanovení výdajů prostým výpočtem stanoveným procentem z dosažených příjmů.


Opravy nájemce jsou také příjmem

U stanovení příjmů z pronájmu podle § 9 ZDP je potřeba pamatovat i na to, že za příjem vlastníka nemovitosti (pronajímatele) se považují i výdaje, které s jeho souhlasem vynaložil nájemce nad rámec smluveného nájemného a které pronajímatel nehradí. Jde vlastně o zhodnocení majetku pronajímatele, které se logicky považuje za jeho příjem.


Ostatní příjmy

U příjmů z prodeje nemovitosti, bytu, automobilu, cenných papírů a dalších příjmů podle § 10 je přímo v tomto paragrafu stanoveno, o jaké výdaje je lze snížit. Vždy se uzná například cena, za kterou poplatník tento majetek pořídil, a další zde vymezené výdaje. U příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována samostatně hospodařícím rolníkem, nemusí poplatník své výdaje prokazovat doklady a může je uplatnit prostým výpočtem ve výši 80 % z příjmů (půjde například o od daně neosvobozené příjmy za prodej přebytků ovoce nebo zeleniny ze zahrádky).

Jak se vypočte základ daně

Když u jednotlivého druhu příjmů podle § 6?10 tento příjem snížíte o uznávané daňové výdaje, tak rozdílem zjistíte pro každý druh příjmů dílčí základ daně (poplatníci s příjmy podle § 7 a 9 musí pamatovat ještě na úpravu základu daně podle § 5 a 23 ZDP a poplatníci s příjmy s podnikání podle § 7 ještě na to, jestli se na ně nevztahuje minimální základ daně). Celkovým základem daně poplatníka je potom úhrn jím zjištěných dílčích základů daně podle § 6 až 10 ZDP.

O co lze snížit základ daně a vypočtenou daň

Za podmínek stanovených v § 15 a 34 lze celkový základ daně snížit například o částku na poplatníka, na manželku (manžela), na poživatele invalidního důchodu, na držitele průkazu ZTP/P, na studenta, o hodnotu poskytnutých darů, hodnotu zaplacených úroků z úvěrů na bytové potřeby, o zaplacené pojistné na penzijní připojištění se státním příspěvkem a soukromé životní pojištění, o zaplacené odborové příspěvky, výdaje na výuku učňů, výdaje na výzkum a vývoj.

Daň se potom vypočte z takto sníženého základu daně podle sazeb uvedených v § 16 ZDP (oproti roku 2004 zde ke změnám nedochází). Podle § 16 odst. 1 ZDP platí, že daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15.

Vypočtenou daň lze dále snížit o řadu slev (například o slevu na dítě vyživované poplatníkem v domácnosti, slevu za zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením, slevu za pořízení nové registrační pokladny nebo za technické zhodnocení té stávající).

Přeplatky a nedoplatky na dani

Vypočtenou daň za rok 2011 sníženou o uplatněné slevy na dani je následně potřeba porovnat se zálohami, které jste zaplatili v průběhu roku 2011. Pokud byste byli v prodlení s placením zálohy, započítá se vám na zdaňovací období 2011 například i záloha zaplacená nejpozději do 31. března 2012, kdy jste podali daňové přiznání.

Od daně se po slevách odečtou zaplacené zálohy, čímž zjistíte, jestli vám vzniká nedoplatek, nebo přeplatek na dani. Pokud je rozdílem kladná částka, jde o nedoplatek na dani, který jste povinni zaplatit nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tj. do 31. 3. 2012 nebo 30. 6. 2012. Záporná částka znamená, že jste zaplatili na zálohách více než činí daň a jde tedy o přeplatek na dani. O vrácení přeplatku je třeba požádat. Lze to učinit i formou žádosti, která je součásti tiskopisu daňového přiznání.

Pokud vám daňové přiznání zpracovává daňový poradce, není tento poradce plnou mocí ke zpracování a předložení daňového přiznání oprávněn i k podepsání žádosti o vrácení přeplatku na dani. Žádost musíte na daňovém přiznání podepsat sami, nebo můžete žádost o vrácení přeplatku podat také samostatně (mimo tiskopis daňového přiznání).


O vrácení daňového přeplatku musíte požádat, správce daně jej automaticky vracet nebude!


Podle § 64 zákona o správě daní a poplatků platí, že požádáte-li o vrácení přeplatku, přeplatek se vrátí, činí-li více než 50 Kč a nemáte-li současně nedoplatek na jiné dani u téhož správce daně, nebo pokud neuplatnil požadavek na úhradu nedoplatku jiný správce daně (jde tedy o ?vratitelný přeplatek?). Přeplatek je běžně vracen do třiceti dnů od doručení žádosti správci daně.


Jestliže vám přiznání k dani zpracovává daňový poradce, můžete jej odevzdat až o čtvrt roku později. Správce daně o tom ale musí být informován.


Do kdy podat daňové přiznání

  • do 31. března 2012 ? standardní termín podání daňového přiznání
  • do 30. června 2012
    • o pokud jde o poplatníka, který má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem
    • o přiznání poplatníkovi zpracovává a předkládá daňový poradce; je ovšem potřeba do 31. března 2012 podat správci daně plnou moc k zastupování
  • lhůta může být prodloužena až o další tři měsíce jestliže o to požádáte vy (daňový subjekt) nebo váš daňový poradce; správce daně může lhůtu prodloužit i z vlastního podnětu až do 31. října 201, jestliže součástí zdaňovaných příjmů uvedených v přiznání jsou i příjmy zdaňované v zahraničí na základě daňového přiznání; opět je potřeba o prodloužení lhůty požádat

Daňové podání lze učinit elektronicky, formou datové zprávy ve tvaru a struktuře a za podmínek zveřejněných na webu ministerstva financí.

Daňové poradenství Brno | Vedení účetnictví | Daňová optimalizace | Zpracování mezd | Účetní poradenství | Vedení účetnictví Brno | Daně jsou nepřítel | Euro-účetnictví