EURODANĚ, spol. s r.o. – daňové poradenství a účetnictví Brno | Novinky | Daňový základ efektivně snížíte zdravotním a sociálním pojištěním

Daňový základ efektivně snížíte zdravotním a sociálním pojištěním

Blížící se konec kalendářního roku vede mnoho podnikatelů k úvahám, co vše by mohli ještě koupit za účelem snížení daňového základu. Základem je však správně zaplatit povinná pojištění. Daňový základ se tak sníží „zadarmo“.

Podnikatelé ? fyzické osoby jako osoby samostatně výdělečně činné jsou povinni platit měsíčně zálohy na zdravotní a sociální pojištění (dále jen ?pojištění?). Jejich výše se stanovuje každoročně podle posledního daňového přiznání. Pokud se však zisk podnikatele oproti předchozímu roku zvýšil, zvýšily se tak i jeho odvody na pojištění a při sestavování daňového přiznání a formulářů pro Českou správu sociálního zabezpečení a příslušnou zdravotní pojišťovnu podnikatel zjistí, že má na těchto pojištěních nedoplatek. Tento nedoplatek v následujícím roce a uhradí a sníží si tím daňový základ až v následujícím ro­ce.

Je to velmi snadné

Je však možné, aby podnikatel před koncem roku odhadl přibližný budoucí nedoplatek na pojištění a tento uhradil ještě v aktuálním roce. Sníží si tak aktuální daňový základ a navíc díky jeho snížení bude platit méně i na zdravotním a sociálním pojištění a následující rok bude moci platit nižší zálohy na pojistné.

Příklad: podnikatel ? řemeslník má na konci roku 2005 souhrnné náklady 200 000 Kč, na zálohách na pojištění zaplatil v průběhu roku dalších 38 000 Kč (na základě zisku za rok 2004), příjem v roce 2005 má ve výši 600 000 Kč. Bez zohlednění pojistného je tak zisk v roce 2005 400 000 Kč. Pokud by nechal doplatek pojistného až na rok 2006, pak by měl daňový základ za rok 2005 ve výši 362 000 Kč a byl by povinen doplatit v roce 2006 pojistné 39 378 Kč. Pokud však již na konci roku 2005 vypočítá svůj přibližný doplatek pojistného (právě oněch 39 378 Kč) a zaplatí je, rázem mu daňový základ klesá na necelých 323 000 Kč a měl doplácet jen 30 960 Kč. Přeplatek na pojistném je mu začátkem roku 2006 vrácen a ušetří i na daních.

Jak postupovat při stanovení doplatku pojistného

Pro lepší přehlednost a pochopitelnost je dále v textu kurzívou uveden příklad.

  1. V první řadě je třeba na konci roku 2005 zjistit „jak to vypadá“ v účetnictví a spočítat celkové příjmy, výdaje a zaplacené pojistné. Je třeba zejména dávat pozor na to, kdy se platí zálohy a zda-li záloha zaplacená v lednu je zálohou za prosinec či za leden. Podnikatel zjišťuje, že výdaje na materiál a podobné věci činí 200 000 Kč, zaplatil na zálohách na sociální pojištění 27 200 Kč a na zdravotní pojištění 10 800 Kč. Příjem z podnikání dosud činí 600 000 Kč.
  2. Na základě zjištěných údajů podnikatel vypočítá vyměřovací základ a dále konkrétní výši pojistného. Od příjmů odečítá výdaje včetně zaplaceného pojistného. 45% z této sumy je pro něj vyměřovacím základem pro stanovení výše pojistného. Pojistné se pak vypočítá jako 13,5 % (zdravotní pojištění) nebo 34% (sociální pojištění) z tohoto vyměřovacího základu. Od příjmu 600 000 Kč odečetl 238 000 Kč a získal tak částku 362 000 Kč. Z ní vypočítá vyměřovací základ pro výpočet pojistného (45% z této částky), ten činí 162 900 Kč. Z vyměřovacího základu pak vypočítává svou konkrétní povinnost ? sociální pojištění činí 55 386 Kč a zdravotní pojištění činí 21 992 Kč. Nesmí však zapomenout, že něco už zaplatil na zálohách a tyto již zaplacené částky odečte. Dostává tak sumy 28 186 Kč na sociálním pojištění a 11 192 Kč na zdravotním pojištění.
  3. Záloha na pojistné je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Zálohu za prosinec 2005 je tak možné platit kdykoliv od 1. prosince 2005 do 8. ledna 2006. Podnikatel zjišťuje, že zálohy platí vždy 5. dne následujícího měsíce. Proto u své banky zruší trvalé příkazy, kterými běžně platí zálohy, a pomocí nichž by 5. ledna 2006 zaplatil zálohy na své pojistné za měsíc prosinec 2005.
  4. Zálohy na sociální pojištění je možné zaplatit v jakékoliv výši. U zdravotního pojištění je vhodné se ujistit, zda-li konkrétní podnikatelova zdravotní pojišťovna neuplatňuje nějaké restrikce. Podnikatel zjišťuje, že jeho pojišťovna žádné restrikce nemá. Proto zadává bankovní příkazy k úhradě, kterými ke dni 31. 12. 2005 zaplatí prosincové zálohy na pojistné, a to ve výši 28 186 Kč na sociálním pojištění a 11 192 na zdravotním pojištění.

Další informace

  • Osoby samostatně výdělečně činné (podnikatelé) nejsou povinně účastni na nemocenském pojištění. Pokud si tedy podnikatel neplatí nemocenské pojištění, jeho sociální pojištění je ve výši 29,6 % z vyměřovacího základu a ne 34 % (s kterými jsme počítali my v příkladu)
  • Jelikož podnikatel zaplacením těchto záloh zvýšil své výdaje, tak mu klesl i daňový základ a zaplatí méně na daních
  • V důsledku probíhajících změn je třeba nezapomenout na to, zda není vhodné pro našeho podnikatele ? řemeslníka, aby místo skutečných výdajů uplatnil výdaje paušální částkou (tzv. daňový paušál) ve výši 60 % příjmů. Pro našeho živnostníka je to určitě výhodnější, neboť místo skutečných výdajů ve výši 200 000 Kč uplatní daňový paušál ve výši 360 000 Kč (více o této i dalších daňových změnách se dočtete v prosincovém čísle Osobních Financí, které vychází 15. prosince)
  • Zálohy na pojistné, které bude platit v roce 2006 se stanoví podle daňového přiznání za rok 2005. Protože si snížil daňový základ, zaplatí méně i na zálohách
  • Po překontrolování vyplněných formulářů na České správě sociálního zabezpečení a ve zdravotní pojišťovně má podnikatel právo na vrácení případných přeplatků na pojištění, proto není třeba mít strach, že špatným výpočtem podnikatel o něco přijde. Pokud se při výpočtu zmýlí, tak mu buď zůstane nedoplatek na pojistném, který začátkem roku 2006 uhradí, nebo mu vznikne přeplatek na pojistném, a ten mu bude vrácen
  • Jelikož se tato zvýšená prosincová záloha promítne do nákladů, zpětně tak klesne i vyměřovací základ na pojistné a podnikatel tak zaplatí více než musel (viz první příklad: zaplatil 39 378 Kč a měl zaplatit jen 30 960 Kč). Proto ve skutečnosti nemusely být prosincové zálohy tak vysoké. Zde už záleží na matematických schopnostech každého podnikatele, jak přesně dokáže stanovit potřebnou výši prosincové zálohy. Dobrá rada: raději zaplatit o něco více a nechat si to vrátit než aby zůstal nedoplatek
  • Kromě snížení daňového základu má tak tento postup i další výhody: podnikatel zaplatí méně na daních, sociálním a zdravotním pojištění, může pomocí tohoto postupu spadnout do daňového pásma s nižším zdaněním, snižuje se tak příjem podnikatele, který je rozhodný pro přiznání dávek státní sociální podpory a jeho rodina tak má šanci na vyšší sociální příplatek, přídavek na dítě a další?
Daňové poradenství Brno | Vedení účetnictví | Daňová optimalizace | Zpracování mezd | Účetní poradenství | Vedení účetnictví Brno | Daně jsou nepřítel | Euro-účetnictví