EURODANĚ, spol. s r.o. – daňové poradenství a účetnictví Brno | Novinky | Co se stane, když nesplníte včas své daňové povinnosti?

Co se stane, když nesplníte včas své daňové povinnosti?

Co se ovšem stane, pokud poplatník některou z povinností, kterou do dnešního dne musí splnit, nesplní?

Mezi tyto povinnosti patří jednak podat daňové přiznání a jednak zaplatit případnou daň. Další povinností může také být uložit u správce daně plnou moc pro daňového poradce, aby byla lhůta pro podání daňového přiznání prodloužena až do konce června.

Odpovědi na naše otázky jsme hledali jednak přímo na Ministerstvu financí ČR u tiskového mluvčího Ondřeje Jakoba a jednak jsme v této věci požádali o vyjádření vysokoškolskou učitelku Provozně ekonomické fakulty MZLU v Brně a odbornici na správu daní a poplatků JUDr. Naděždu Vrbkovou.

Otázka první

Jaké sankce mohou stihnout poplatníka, pokud nepodá včas daňové přiznání k dani z příjmů a nezaplatí v daném termínu daň?

Ondřej Jakob, tiskový mluvčí Ministerstva financí ČR:

Nebylo-li daňové přiznání k dani z příjmů podáno včas, může správce daně dle zákona o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ?ZSDP?) zvýšit příslušnou vyměřenou daň až o 10 %.

Není-li splatná daň zaplacena nejpozději v den její splatnosti, vzniká daňovému subjektu ? daňovému dlužníku dle ZSDP povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně.

Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o čtrnáct procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (úrok z prodlení se uplatní nejdéle za dobu 5 let prodlení ? pozn. redakce).

Doplnění JUDr. Naděždy Vrbkové:

V případě, kdy poplatník opakovaně nepodává v zákonné lhůtě řádná daňová přiznání, může navíc (vedle již shora citovaných sankcí) přistoupit k uložení pokuty dle ZSDP – tuto pokutu lze uložit opakovaně s tím, že horní hranice je zde stanovena na 2 000 000 Kč.

Otázka druhá

Jaké sankce mohou poplatníka stihnout, pokud sice podá včas daňové přiznání, ale zaplatí daň až po termínu?

JUDr. Naděžda Vrbková:

Každá ze sankcí (jednak za včasné nepodání daňového přiznání a jednak za včasné nezaplacení daně) se uplatňuje samostatně. To znamená, že když poplatník podá do 31. března 2008 u správce daně řádné daňové přiznání a neuhradí daň, běží mu pouze úrok z prodlení. V opačném případě kdy poplatník zaplatí daň a nepodá v řádném termínu řádné daňové přiznání, může mu správce daně zvýšit vyměřenou daň až o 10 %. (pozn.: viz sankce uvedené v odpovědi na první otázku).

Otázka třetí

Jaké sankce může finanční úřad uplatnit, pokud poplatník bude naprosto ignorovat povinnost podat daňové přiznání a zaplatit daň a vše zjistí až při pozdější daňové kontrole?

Ondřej Jakob, tiskový mluvčí Ministerstva financí ČR:

Jestliže daňový subjekt nepodá daňové přiznání, přestože mu v souladu s daňovým zákonem tato povinnost vznikla, a to ani na výzvu správce daně, správce daně je oprávněn buď stanovit základ daně a daň podle pomůcek (má-li dostatek podkladů pro závěr o tom, že daňovému subjektu svědčí daňová povinnost a daňovou povinnost lze podle pomůcek stanovit).

Nebo je také oprávněn vyjít z předpokladu, že daňový subjekt vykázal v daňovém přiznání daň ve výši nula, vyměřit daň v této výši a eventuálně následně zahájit daňovou kontrolu podle ZSDP a v rámci ní prověřit daňový základ a další okolnosti rozhodné pro správné stanovení daně u daňového subjektu.

Je-li na základě daňové kontroly dodatečně vyměřena daň, vzniká daňovému subjektu povinnost dle ustanovení ZSDP uhradit penále ve výši 20 % z doměřené daně. Povinnost uhradit úrok z prodlení podle ZSDP, tj. od původního dne splatnosti daně, není tímto dotčena.

Otázka čtvrtá

Zákon o správě daní a poplatků hovoří u sankcí obecně v tom smyslu, že je finanční úřad (resp. správce daně) může uplatnit. To znamená, že vše závisí na jeho rozhodnutí. Jak v této oblasti finanční úřady v praxi obvykle postupují? Uplatňují veškeré sankce, které jim tento zákon umožňuje např. i v případě, že by poplatník dané lhůty promeškal byť jen o jediný den?

Ondřej Jakob, tiskový mluvčí Ministerstva financí ČR:

Zvýšení daně dle ZSDP je fakultativní sankcí, správce daně nemá stanovenou povinnost pro její uložení. Pokud se však rozhodne na základě správního uvážení, že sankci uloží, může ji uložit pouze do výše 10 % vyměřené daně.

Při ukládání této sankce postupuje správce daně podle zásady přiměřenosti zakotvené v ZSDP, kde je mimo jiné uvedeno, že správci daně při vyžadování plnění povinností daňových subjektů v daňovém řízení volí jen takové prostředky, které daňové subjekty nejméně zatěžují a umožňují přitom ještě dosáhnout cíle řízení, tj. stanovení a vybrání daně tak, aby nebyly zkráceny daňové příjmy.

Tuto sankci finanční úřady v praxi ukládají především v případech, kdy daňové subjekty opakovaně neplní své povinnosti stanovené daňovými zákony (např. téměř vždy podávají daňové přiznání po lhůtě) či nespolupracují se správcem daně při stanování jejich daňových povinností. Pokud daňový subjekt promešká lhůtu k podání daňového přiznání o jediný den a jinak řádně plní své daňové povinnosti, je nepravděpodobné, že by mu správce daně uložil sankci ve smyslu ZSDP. (Záleží tedy také na délce promeškání lhůty pro podání daňového přiznání ? pozn. redakce).

Oproti tomu povinnost k platbě úroku z prodlení (pokud daňový subjekt nezaplatí spatnou daň nejpozději v den její splatnosti) a jeho splatnost vzniká dle ZSDP daňovému dlužníku přímo ze zákona.

Správce daně o uplatnění úroku nerozhoduje – je povinen úrok dle ZSDP předepsat a následně sdělit předpis úroku z prodlení platebním výměrem, který je pouze deklaratorním rozhodnutím.

Úrok z prodlení tedy nabíhá ex lege (ze zákona) denně příslušnou sazbou nezávisle na vůli daňového subjektu a správce daně. Úrok z prodlení se nepředepíše a daňovému dlužníku nevzniká povinnost jej uhradit v zásadě pouze tehdy, nepřesáhne-li v úhrnu u jedné daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.

Ze zákona (tedy nikoli na základě správního uvážení správce daně) vzniká daňovému subjektu také povinnost uhradit penále dle § 37b ZSDP, a to z částky dodatečně vyměřené daně nebo z částky dodatečně snížené daňové ztráty tak, jak byla stanovena oproti poslední známé daňové povinnosti. Tato sankce se uplatní typicky u dodatečného vyměření na základě provedené daňové kontroly.

Otázka pátá

Jaké sankce může správce daně uplatnit u poplatníka, kterému daňové přiznání zpracovává daňový poradce a příslušnou plnou moc předloží poplatník finančnímu úřadu až po stanoveném termínu?

Ondřej Jakob, tiskový mluvčí Ministerstva financí ČR:

Ve smyslu ZSDP se podává daňové přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období v případě, že přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce (u daně z příjmů tedy do 30. června, jestliže je zdaňovacím obdobím kalendářní rok). Toto ovšem platí pouze při splnění zákonné podmínky, že plná moc k zastupování daňovým poradce je podána (předložena) správci daně před uplynutím neprodloužené lhůty. Pokud daňový subjekt má ze zákona povinnost podat přiznání k dani z příjmu v termínu do 31. března, což však neučiní a plnou moc pro daňového poradce předloží až po tomto termínu, pak ze zákonné úpravy vyplývá, že daňové přiznání nebylo podáno ve lhůtě se všemi důsledky z toho vyplývajícími.

To znamená možnost správce daně navýšit daň a povinnost daňového subjektu hradit úrok z prodlení v případě, že daň nebude zaplacena nejpozději 31. března.

Splatnost daně

Pokud byste tedy termín pro podání daňového přiznání a zaplacení daně z příjmů zmeškali o jediný den, tak vám pravděpodobně finanční úřad vypočtenou daň nenavýši o 10 %, pokud patříte mezi „slušné“ poplatníky (spoléhat na to samozřejmě nelze). Úrok z prodlení by vám ovšem finanční úřad účtoval, jelikož je to jeho povinnost ze zákona. Vyplatí si tedy pozorně hlídat splnění termínu pro platbu daně.

Který den považuje správce daně za den, kdy daň byla zaplacena, o tom jsme vás již informovali v předchozím článku, a to v rámci všech akceptovatelných možností platby daně.

Dnem platby je dle ZSDP:

u bezhotovostních převodů prováděných bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem z účtu v České republice den, kdy bylo uskutečněno odepsání peněžních prostředků z účtu.
při převodu z účtu vedeného v cizí měně nebo v zahraničí den, kdy byly peněžní prostředky připsány na účet správce daně.
u plateb v hotovosti v české měně den, kdy banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo držitel poštovní licence hotovost převzala anebo ji přijal pracovník správce daně.
pokud byla platba v hotovosti provedena v cizí měně, den, kdy byly peněžní prostředky připsány na účet správce daně.
Pokud se týká bankovních příkazů k úhradě, pomocí kterých se daně platí nejčastěji, lze prostřednictvím nich daň zaplatit i dnes a bude splněn uvedený zákonný limit. Musí být ovšem tento příkaz podán včas. Do které doby, to záleží jednak na způsobu zadání bankovního příkazu k úhradě a jednak na konkrétním bankovním ústavu. V případě České spořitelny, a.s. je tomu následovně :


Finanční úřad považuje za uhrazené včas takové platby, které budou odepsány z účtu plátce nejpozději 31. března 2008. Klienti České spořitelny proto musí platbu ze svého účtu zadat nejdéle v těchto termínech:

v pobočkách České spořitelny do 31. března 2008 do konce otevírací doby poboček
přes sběrný box v pobočkách České spořitelny do 31. března 2008 do 12:00 hodin
prostřednictvím přímého bankovnictví SERVIS 24 Internetbanking, Telebanking, GSM banking do 31. března 2008 do 20:00 hodin
Klienti mohou daň z příjmů uhradit také vkladem v hotovosti v pobočkách České spořitelny do 31. března 2008 do konce otevírací doby poboček.

Zdroj: Tisková zpráva České spořitelny, a.s.


Jak vyplývá ze ZSDP a také z tiskové zprávy ČS, a.s., daň lze ještě dnes zaplatit taktéž v hotovosti, a to nejenom na přepážkách finančních úřadů, celních úřadů či pošty, ale i na přepážkách bank a spořitelních a úvěrových družstev. V těchto případech existuje jediné omezení, a to konec otevírací doby poboček těchto institucí.

Např. některé pobočky České pošty v této souvislosti oznámily, že dnes posílí svůj provoz či konec otevírací doby posunou až do 24:00 hod.

Daňové přiznání s přeplatkem
Pokud by na daňovém přiznání, které by poplatník podal po zákonem stanovené lhůtě, byl daňový přeplatek, bylo by možné i v tomto případě sankcionovat poplatníka, a to opět navýšením daně o 10 %. „Nezáleží na tom, že z hlediska plateb má daňový subjekt na osobním daňovém účtu daně z příjmů evidován přeplatek (např. z titulu přeplacených záloh),“ uvedla na dotaz FinExpert.cz JUDr. Naděžda Vrbková. To by v praxi tedy znamenalo, že by byl daňový přeplatek poplatníkovi o 10 % snížen.

Daňové poradenství Brno | Vedení účetnictví | Daňová optimalizace | Zpracování mezd | Účetní poradenství | Vedení účetnictví Brno | Daně jsou nepřítel | Euro-účetnictví